Může si běžný spotřebitel dovolit nakupovat kvalitní potraviny, stojí mu za to preferovat tuzemské výrobky, má vyhledávat výrobky s označením kvality a lze těmto označením věřit, nebo je lepší se soustředit pouze na cenu? Diskuse na tato témata v Česku stále probíhá, přidala se k ní i Potravinářská komora České republiky.
Spotřebiteli může při výběru pomáhat řada označení, která garantují, že to, co zákazník kupuje, splňuje určitá kvalitativní kritéria. Při výběru podle typu označení doporučuje Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR (PK ČR), zohlednit tyto kroky: Kdo za značkou nebo certifikátem stojí – stát, státní instituce, profesní svazy nebo někdo jiný? Jsou dostupné a jasné podmínky pro udělení, například hodnotitelská komise? Jsou nějakým způsobem kontrolovány?
Díky značkám kvality, jako jsou Klasa, Regionální potravina, Český výrobek podporován PK ČR, Vyrobeno podle České cechovní normy, Chráněné označení původu (CHOP), Chráněné zeměpisné označení (CHZO) a Zaručená tradiční specialita (ZTS) může prodávající zákazníka ujistit, že má před sebou produkty vyrobené z vybraných surovin, podle schválené receptury a tradičním způsobem (přesné specifikace podle přiděleného označení).
Například v České republice vlastní jedno ze tří evropských označení 34 výrobků a snahou je, aby do tohoto evropského rejstříku byly zapsány i další výrobky, které si jedno ze značení zaslouží. „Zákazník může nakupovat kvalitní výrobky, aniž by jej to finančně ruinovalo, ale musí se trochu sám učit, co je co. Označení kvality produktů u nás není tolik, aby si je zákazník nezapamatoval,“ doplňuje Miroslav Koberna.
Petr Hříbal, petr.hribal@atoz.cz
