Jednou z cest, jak ztratit u spotřebitelů tvář a dobré jméno, je falšování potravin. To je ale staré jako lidstvo samo. Ve starodávné Mezopotámii se za falšování piva házelo potupně do vody. Středověk přinesl zdokonalení, pod pražskými mosty se v koších máchali podvodní pekaři. Dnes se nepoctivci propírají na sociálních sítích.
Z výsledků kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) se v poslední době zdá, že by se možná nějaká ta terapie vodou hodila i v moderních časech. Roste počet falšovaných potravin nebo dobře funguje záchytný systém a nepoctiví výrobci se tak snáze odhalí? Odradí nepoctivce finanční postih nebo je z trhu škrtnou sami zákazníci díky síle sociálních sítí, kde se informace šíří rychleji než v klasických médiích? Záchytný systém funguje dobře a díky rozšiřujícím se metodám analýzy potravin je možné odhalit i to, co by ještě před pár lety nešlo. Letos v květnu tak například SZPI prokázala v odebraném vzorku vína přídavek 84 % vody a 28,6 g přidané sacharózy na litr „vína“. I otrlí inspektoři byli tak jednoznačným falšováním zřejmě překvapeni. Víno patří společně s masnými výrobky a rybami k nejvíce falšovaným potravinám, spolehlivě je ale předežene med.
Podle SZPI existují komodity, které se typicky vyznačují falšováním a klamáním, jako například medy, masné výrobky nebo víno. Některé potraviny zase v závislosti na výsledcích laboratorních analýz vycházejí jako nevhodné k lidské spotřebě či přímo škodlivé pro zdraví. Mezi takové komodity může patřit například ovoce kontaminované nadlimitním množstvím pesticidů a podobně, ale také nemusí, inspekce spolupracuje se Státním zdravotním ústavem, kde si nechává vytvořit hodnocení zdravotního rizika.
„Při stanovování výše pokuty se přihlíží k několika faktorům. Jedním z nejdůležitějších je, jak závažný prohřešek byl spáchán, zda bylo kupříkladu ohroženo zdraví spotřebitelů, velikost nevyhovující šarže a i to, zda jde o první přestupek či zda se jedná o opakované jednání – tam je pak výše pokuty mnohem vyšší. Pokuta má mít odrazující účinek, a pokud provozovatele pokuta od dalšího nepoctivého jednání neodradí, je třeba při dalším opakovaném zjištění tuto recidivu zohlednit,“ vysvětluje Radoslav Pospíchal běžnou praxi. Pro mnohé výrobce je ale závažnější než finanční pokuta fakt, že jsou veřejně pranýřováni právě třeba prostřednictvím webu www.potravinynapranyri.cz.
A ještě trochu čísel na závěr, v roce 2017 bylo pravomocně skončeno 2172 správních řízení vedených s provozovateli potravinářských podniků, v nichž byly uloženy pokuty v celkové výši 111 450 300 Kč. Inspekce zároveň vloni uložila 11 837 zákazů uvádět potraviny do oběhu a celková hodnota takto zakázaných potravin představovala 28 133 593 Kč.
Český národní panel: Poláci považují své potraviny za kvalitnější než Češi svoje
Přestože Poláci hodnotí zboží v polských supermarketech lépe než Češi a Slováci ve svých, zhruba 70 % Čechů a Slováků označuje Polsko za vývozce nekvalitních potravin. Otázkou kvality potravin ve střední Evropě se nedávno věnoval sociologický průzkum realizovaný společností Český národní panel. Z reprezentativního průzkumu, který zahrnoval 2400 respondentů a proběhl v Polsku, ČR a na Slovensku, například vyplynulo, že Čech a Slovák si polské maso koupí jen výjimečně. Image polských potravin je v ČR a SR velmi špatná. Nejhůře hodnocené bylo polské maso, a to známkou 3,6 z 5 (5 = nejhorší), podobně dopadla i vejce a výrobky z vajec s hodnocením 3,4. Poláci však nevnímají svou domácí výrobu negativně, spíše naopak – Poláci dali kvalitě polských nabízených potravin vyšší známku než Češi a Slováci, a to 2,3.
S Poláky se shodneme na tom, že kvalitní potraviny do našich supermarketů proudí z Německa, 2/5 Čechů a Poláků označily při výběru Německo jako první zemi, která vyváží kvalitní potraviny. Jako další v pořadí ze zemí, které exportují kvalitní potraviny, označuje téměř polovina respondentů Českého národního panelu Francii – čili zemi s velkou kulinářskou tradicí. Dobrou zprávou je, že Slováci považují za nejkvalitnějšího dodavatele potravin právě Čechy (59 %), a to dokonce častěji než Němce (52 %) a Rakušany (45 %). Respondenti Polského národního panelu věří vedle potravin z Německa také výrobkům z Francie a Itálie. Přestože image polských produktů je mezi Čechy a Slováky špatná, české a slovenské výrobky nejsou u našich sousedů hodnoceny vůbec zle. Pouze 8 % Poláků označilo ČR jako první zemi, která do polských obchodů dováží nekvalitní potraviny, a podíl lidí, kteří tvrdí, že dodává kvalitní potraviny, je podobný.
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek zaměřený na falšování potravin najdete v časopisu Zboží&Prodej 6–7/2018.
