Podle výsledků studie Světové zdravotnické organizace ohledně zdraví a životního stylu mladistvých (HBSC) došlo v České republice k výraznému snížení užívání alkoholu mezi mladými lidmi. Studie, na které se podílela i Univerzita Palackého v Olomouci, ukazuje trendy v oblasti zdraví a životního stylu dospívajících v 50 zemích Evropy a Severní Ameriky. Podle této studie kleslo užívání alkoholu v České republice u obou pohlaví o 7 % mezi lety 2014 až 2018 a dostalo se prakticky na úroveň průměrné spotřeby ve zkoumaných státech.
Celková konzumace alkoholu v České republice za posledních 10 let zůstala stejná, takže je vidět, že alkohol pro mladistvé je stále méně zajímavý. Podle výzkumu agentury IPSOS z května letošního roku patří mezi hlavní faktory ovlivňující chování mladistvých zejména vliv spolužáků a kamarádů a snaha připadat si dospělý. Dalším důležitým faktorem je chování členů rodiny a jejich způsob konzumace alkoholu. Na další snížení konzumace alkoholu mladistvými by podle výzkumu měly mít vliv zejména aktivity v oblasti prevence.
„Výzkum potvrdil naše předpoklady, že na konzumaci alkoholu mladistvými nemají vliv ani média ani reklama, ale zejména vliv jejich okolí, tj. kamarádů a rodiny,“ říká Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin. „80 procent dotázaných vnímá jako hlavní faktory pro konzumaci alkoholu spolužáky a kamarády a snahu připadat si dospělý; následně vliv rodiny a svého okolí takto vnímá 65 procent dotázaných. Média a reklama jsou až na dvou posledních místech ze všech zkoumaných faktorů a s nejnižší váhou, konkrétně s 30 procent, resp. 31 procent.“ Výzkum dále ukázal, že 80 % populace si uvědomuje dopady alkoholu na zdravotní stav, přičemž čím častěji lidé pijí, tím méně si připouštějí negativní vliv alkoholu. Nejvíce abstinentů je právě mezi lidmi ve věku 18-26 let (konkrétně 8 %) a naopak nejméně mezi lidmi ve věku 27-35 let (2 %).
Mezi možnosti, které Češi a Moravané považují jako nejvhodnější k omezení spotřeby alkoholu ve společnosti, výzkum uvádí na prvním místě besedy pro děti a mladistvé zabývající se prevencí (52 %) a více informací v médiích o zdravotních rizicích (49 %). Celých 32 % dotázaných by si přálo reklamní kampaně zabývající se prevencí. Pouze 17 % lidí se domnívá, že by omezení prodeje mělo vliv na snížení spotřeby alkoholu.
Zajímavý je i vztah české populace k reklamě na alkohol. 67 % české populace nemá s reklamou na alkoholické nápoje žádný problém nebo se jí přímo líbí. Vysloveně vadí pouze 13 % respondentů. Nejtolerantnější jsou v tomto ohledu obyvatelé Čech (70 %) s výjimkou Prahy, kde je naopak největší podíl lidí, kteří s reklamou na alkoholické nápoje nějaký problém mají (40 %). Oproti očekávání Moravané jsou ve vztahu k alkoholové reklamě o něco méně tolerantní – žádný problém s ní nemá 68 % respondentů. Z hlediska věku nemá problém s reklamou na alkoholické nápoje celých 76 % respondentů ve věku 18-26 let, mezi nimiž je ale přitom nejvyšší podíl abstinentů.
