Producenti a retaileři nadále pracují na úpravách složení svých výrobků. Soustředí se především na to, jak snížit v potravinách obsah některých negativně vnímaných živin, jako jsou cukry, soli a tuky, snížit jejich energetickou hodnotu či jinak vylepšit nutriční složení.
Pokračující aktivity výrobců a obchodníků jsou reakcí na rostoucí zájem o zdravější potraviny, ale i na kritiku stravovacích návyků české populace navyklé na přemíru soli a cukru. Ačkoliv by výrobci často na provedení takzvané reformulace spotřebitele rádi viditelně upozornili, platná evropská legislativa umožňuje zvýraznit takovou informaci na obalu až tehdy, pokud dojde k výraznému snížení obsahu dané živiny, nejčastěji o 30 %, v případě soli o 25 %. „V těchto případech jde však již o razantní změnu, která se projeví na samotné chuti produktu. Aby tedy výrobci své zákazníky kvůli provedené reformulaci neztratili, provádějí většinou tyto žádoucí změny postupně a pozvolně,“ dodává Gabriela Bechynská, předsedkyně Výboru pro výživovou politiku a Platformy pro reformulace Potravinářské komory ČR (PK ČR).
Reformulací roku je Lipánek
„I v uplynulém roce uvedli potravináři na náš trh řadu produktů s reformulovaným složením,“ uvádí Dana Večeřová, prezidentka PK ČR, a doplňuje: „Na vývoji svého portfolia přitom pracují velcí i malí, lokální i nadnárodní producenti, což je pozitivní fakt i vzhledem k rostoucímu zájmu veřejnosti o zdravější stravovaní.“ S cílem poukázat právě na ty nejlepší příklady reformulovaných produktů z praxe oceňuje každoročně vybrané produkty odborná porota soutěže Reformulace roku, kterou pořádá PK ČR. Vítězem letošního ročníku se stal Lipánek tvarohový 130 g společnosti Madeta, který má snížený obsah cukru, vyšší množství tvarohu a zároveň nižší energetickou hodnotu. Oceněny byly i další produkty: Mattoni esence pomeranč (Mattoni 1873), Super Mysli (Emco), Ovesné Cheerios (Nestlé) a Re:Fuel sandwich on the go (Unilever). U všech těchto výrobků došlo především k významnému snížení použitého množství cukru.
Stranou nejsou ani privátní značky
K reformulacím svých značek přistupují nejenom výrobci, ale své privátní značky obdobným směrem modernizují i obchodní řetězce. „Všechny obchodní řetězce mají své závazky a cíle na úpravu vlastních značek, u kterých mají možnost konkrétním zadáním přímo ovlivnit jejich složení,“ sděluje Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. „U každého obchodníka jde řádově o stovky výrobků, jejichž složení se mění v souladu s nejnovějšími trendy ve výživě. Kromě cukru a soli se obchodníci zabývají i dalšími látkami jako jsou barviva, konzervační látky, či umělá aromata, na která spotřebitelé čím dál více negativně reagují. Jsem rád, že si v tomto postupu s výrobci rozumíme a na modernizaci potravin pro české zákazníky úspěšně spolupracujeme.“ Poptávka po reformulovaných produktech stále stoupá, lidé mnohem více než kdykoliv v minulosti sledují obsah živin uvedených na produktech. Právě uvědomělý přístup informované veřejnosti je podle něho klíčem ke zdravému stravování.
Propojení potravinářů a akademické sféry
Reformulační snahy výrobců potravin prezentuje Platforma pro reformulace, která vznikla před několika lety při České technologické platformě. Jejím cílem je propojit potravináře s akademickou sférou, podpořit přenos výsledků potravinářského výzkumu a vývoje do praxe a zavádění inovací. I díky těmto aktivitám došlo v uplynulých letech napříč sektorem například k prakticky úplnému odstranění transmastných kyselin z potravin, což jsou tuky, které vznikají průmyslovým ztužováním. Snižuje se také obsah nasycených mastných kyselin, jejichž nadměrná konzumace má vliv na hladinu cholesterolu a zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév. Naopak se v potravinách často zvyšuje obsah bílkovin, které jsou klíčové pro řadu procesů v těle, především pro růst a tvorbu svalové hmoty, či jsou obohacovány o některé složky, například chia semínka, lněná semínka, luštěniny, ale i ovoce a zeleninu.
