O těstovinách bylo v roce 2020 hodně slyšet, ať už ve zprávách v souvislosti s horečným nakupováním zásob v březnu bezprostředně poté, co vláda poprvé vyhlásila opatření v souvislosti s pandemií covidu-19, nebo na sociálních sítích v podobě receptů. Jako například recept na těstoviny se sýrem feta, který se virálně šířil internetem. Jak se nejen jim, ale i luštěninám a rýži dařilo v řeči čísel a jak výkyvy zvládli jejich výrobci?
Přinášíme vám článek z časopisu Zboží&Prodej č. 283 (6-7/2021). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každý měsíc v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Pro zástupce retailu je časopis zdarma.
Z dat společnost NielsenIQ v období od dubna 2020 do března 2021 vyplývá, že v České republice se jen na moderním trhu prodalo úctyhodných 36 879 tun těstovin. To je však o 4 % méně než za stejné období předchozího roku. „Hodnota prodejů dosáhla 1,54 miliardy korun, tedy úrovně srovnatelné se stejným obdobím před rokem. Došlo k poklesu o pouhých 0,3 procenta,“ deklaruje konzultant Michal Kougl. Jak je toto možné? Zachování téměř stejné úrovně hodnoty prodejů i přes pokles prodaného objemu u těstovin si lze vysvětlit zdražováním, protože průměrná cena za kilogram za posledních dvanáct měsíců vzrostla o 3,8 % na 41,87 Kč.
Situace byla skutečně nestandardní
Co se týče jednotlivých druhů těstovin, špagety jsou dlouhodobě nejprodávanější a na trhu jim patří 23% podíl z celkového objemu prodaných těstovin s 8 425 tunami. Následují je spirálové fusilli s 19 % a 7 069 tunami, chiferri rigati (kolínka s drážkami) s 11 % a 4 093 tunami a mašličky farfalle s 5 % a 1 660 tunami. Dohromady tyto druhy tvořily v posledních 12 měsících 58 % veškerého prodaného objemu těstovin. Z hlediska velikosti je zdaleka nejprodávanější 500g balení, jehož se prodalo 63,7 milionu kusů. Daleko za ním následují menší balení o váze 400 g nebo méně s 12,2 milionu kusy. Až na chvostu je balení větší než 501 gramů s 985 tisíci kusy.
„Když se přesuneme z makro- na mikropohled a zaměříme se na užší období okolo března 2020, které je často zmiňované v souvislosti s panickými nákupy, v datech vidíme, že situace byla opravdu nestandardní. Průměrný měsíční objem prodaných těstovin za rok 2020 byl 3 220 tun, v březnu toho roku však pozorujeme objem 4 978 tun. Jde o hodnotu o 55 procent vyšší než průměr,“ dokládá Michal Kougl. V tržbách je viditelný stejný úkaz. Březnová hodnota převyšovala měsíční průměr za rok o 56 %. V meziměsíčním vývoji počtu prodaných balení z února na březen je zřejmý nárůst u všech velikostí, největší u velikosti 500 g s 19% nárůstem, téměř 11 % u velikosti 400 g a méně, a 10,5 % u velikosti 501 g a více. U posledních zmíněných největších balení je však zajímavé, že i přes tento meziměsíční nárůst nebyl v březnu (zhruba 64 000 kusů) překročen průměrný měsíční počet prodaných balení za rok 2020 (zhruba 68 000 kusů), jako tomu bylo u ostatních zmíněných velikostí. Toto v kombinaci s předešlou analýzou naznačuje, že i když spotřebitelé v březnu nakupovali těstoviny do zásoby (koupili výrazně větší množství v tunách), stále preferovali větší počet menších balení oproti menšímu počtu větších balení.
Rýži nejvíce kupují domácnosti s dospělými členy
Podle dat GfK Spotřebitelského panelu si těstoviny v Česku alespoň jednou ve sledovaném období od března 2020 do února 2021 zakoupily skoro všechny domácností. V průměru za ně vydala jedna domácnosti více než 470 Kč a domů si je donesla průměrně čtrnáctkrát. Výdaje přitom meziročně výrazně vzrostly. Jednoznačně nejsilnějším měsícem pro nákupy těstovin za uplynulých několik měsíců byl březen 2020. Z hlediska výdajů dominují těstoviny ve tvaru vřeten (fusilli), které si nakoupilo 73 % domácností. Následují špagety, ty si z nákupu domů přineslo 69 % domácností, a kolínka, která si zakoupilo 57 % českých domácností. Mezi přirozeně bezlepkovými těstovinami si nejvíce domácností (17 %) nakoupilo rýžové těstoviny. „Rýžové těstoviny nakupují nejvíce domácnosti mladších jednotlivců nebo párů do 50 let věku. Těstoviny za zvýhodněnou cenu tvoří přibližně dvě pětiny celkových výdajů domácností na kategorii,“ prozrazuje konzultantka Veronika Némethová. Domácnosti si také kupovaly těstoviny privátních značek řetězců, které zde reprezentují více než třetinu výdajů. Z hlediska nákupních míst mají nejvyšší podíl hypermarkety.
Sušené luštěniny (ne čerstvé ani konzervované) si ve sledovaném období zakoupily tři čtvrtiny domácností. Domů si je donesly průměrně čtyřikrát a jedna domácnost za ně vydala skoro 130 Kč. „V porovnání se stejným obdobím minulého roku pozorujeme růst nakoupeného objemu i průměrných výdajů na domácnost. Nejvíc kupujících, 68 procent, si z nákupu domů přineslo čočku. Z hlediska počtu kupujících s odstupem následují hrách a fazole,“ vypočítává Veronika Némethová. Počet kupujících luštěniny meziročně stoupl a domácnosti za ně nejvíce zaplatily v hypermarketech, kde si je zároveň nakoupilo nejvíce domácností. Rýži si domácnosti vložily do košíku ve sledovaném roce šestkrát a kupující domácnost za ni zaplatila celkově přibližně 270 Kč. Rýži nejvíce nakupují domácnosti s dospělými členy. Naopak nejméně ji nakupují domácnosti jednotlivců nebo párů nad 50 let. Přibližně dvě pětiny výdajů za rýži směřovaly do nákupů za zvýhodněnou cenu. Z hlediska nákupních míst si nejvíc domácností rýži zakoupilo v hypermarketech následovaných diskonty.
Výrobci turbulentní dobu zvládli
Data jasně dokládají, jak se v loňském roce poptávka po těstovinách zvýšila. Podobná situace nastala také v případě rýže a luštěnin. „Z našich dat vyplývá, že v jarních měsících minulého roku se poptávka po těstovinách a rýži zdvojnásobila. Zejména po rýži, protože zákazníci se obávali, že bude váznout zásobování, a dělali si přehnané zásoby. Bylo běžné, že si naši odběratelé objednali například 600 pytlů pětikilové basmati rýže,“ uvádí Adriana Matýsková, obchodní zástupce společnosti F. W. Tandoori. Dodává, že i přes tento mimořádný zájem stíhali objednávky odbavovat ke spokojenosti zákazníků.
Už první vlna pandemie s sebou přinesla celou řadu komplikací a uzávěr, které byly spojené také s výrobními procesy. To se dotklo i potravin. „Hned při vypuknutí pandemie jsme v březnu 2020 byli nuceni v rámci uzávěry oblasti Litovelska uzavřít i náš výrobní závod, který se v ní nachází. Avšak navzdory omezení výroby a zhoršení logistické dostupnosti jsme i tak díky flexibilitě a mimořádnému nasazení našich zaměstnanců dokázali pokrýt rapidní nárůst poptávky, která dosahovala až 170 procent běžného období,“ pochvaluje si Šárka Gahutová, key account manager společnosti Europasta SE.
Zákazníci jsou ochotni si připlatit
Od loňského roku je pozorovatelný také jasný trend skokového domácího vaření a zásobování domácností na úkor gastro segmentu. Je to logické, když celá řada spotřebitelů z důvodu pandemie nemůže cestovat do práce a je nucena pracovat z domácího prostředí. „Vzhledem k různým opatřením je jediné, v čem se člověk může opravdu vyřádit, vaření. Na druhé straně, tím, že jsou zavřené hotely a restaurace, nám významně poklesl odbyt v tomto segmentu,“ dokládá Adriana Matýsková. Podle ní přitom oproti minulým rokům zákazníci projevili vysoký zájem o dietní potraviny. V segmentu, o kterém je řeč, jde o shirataki těstoviny z kořene konjak, jež jsou téměř bez kalorií, a velmi účinně se s nimi hubne.
Také společnosti Europasta SE se i přes komplikace způsobené pandemickou situací v podobě nedostatku surovin či zpožděných dodávek obalových materiálů dařilo. Meziročně jí vzrostly tržby o 13 %, zejména díky nárůstu poptávky na trhu po značkových výrobcích. „Velká část poptávky po gastro segmentu, který je určen například pro školní jídelny, restaurace a hotely, se přesunula do retailového balení. Tato změna s částečným uzavřením horeca segmentu přitom stále pokračuje,“ sděluje Šárka Gahutová. Co se týká trendů, je vnímán zřetelný růst prodejů ve značkové kategorii (zejména jde o těstoviny z tvrdé pšenice), naopak klesají objemy privátních značek z měkké pšenice (cenově nejlevnější kategorie). „Zákazník je ochotnější připlatit si za značkové těstoviny, které nabízejí vyladěnou chuť, stabilní kvalitu a různé spotřebitelské benefity v podobě kratší délky přípravy, flexibilních a znovu otevíratelných obalů,“ doplňuje Šárka Gahutová.
Bezobalová forma možná překvapí
Už v minulém roce bylo možné sledovat určité změny v nákupním chování zákazníků. Ty se odrazily například ve zvýšeném zájmu nákupu potravin on-line, na který si v době karantény spotřebitelé zvykli. A podobný trend je možné sledovat i v této době. Obchodníci činní v tomto segmentu trhu si přitom hledí i obalů. Češi se totiž v poslední době zajímají nejen o biopotraviny, ale během pandemie i o bezobalové výrobky. „Je to tak. Pokud bychom se měli bavit o tom, v jakých obalech distribuujeme naše výrobky, potom v případě bezobalového řešení jsou nejdále naši velcí odběratelé, kteří nakupují ve velkém množství. Zboží potom dále nabízejí právě zákazníkům preferujícím bezobalové řešení. Mezi tyto zákazníky patří například e-shop Košík.cz,“ podotýká Šárka Gahutová.
Právě z důvodu, že u Čechů i v pandemii stoupá zájem o ekologické produkty a bezobalové nakupování, je možné, že se tento trend bude v budoucnu prosazovat mnohem více a na řadě míst se třeba dočkáme bezobalových výdejen, respektive automatů, které by mohly nabízet jak těstoviny, tak rýži i luštěniny. Bezobalový prodej zcela jistě vyzkoušejí také velké obchodní řetězce, které se v poslední době nebojí experimentovat a předkládat zákazníkům lákavé inovace.
Názor odborníka:
„Počet akcí výrazně stoupl.“
Při srovnání průměrných měsíčních běžných cen v letošním a loňském roce pozorujeme v kategorii luštěniny a obiloviny jejich snížení o sedm procent. Důvodem může být zejména zvýšená produkce výrobců, kteří zareagovali na počáteční nedostatek těchto surovin v době pandemie. Nyní je v této oblasti naopak nadbytek, výrobci na ně tedy více poutají. Co se týče počtu akcí, při meziročním srovnání letošních měsíců došlo k 72procentnímu nárůstu.
Hynek Zbořil, výkonný ředitel, Kupi.cz
Jak na recyklovatelný obal
Ve spolupráci se zpracovateli odpadů připravila společnost Eko-Kom doporučení pro konstrukci a design obalů v kategorii těstoviny, rýže a luštěniny, aby byla zajištěna jejich maximální recyklovatelnost.
Obaly z PP
recyklovatelné: PP; transparentní bezbarvé a světlé barvy; bez potisku; etikety z PP, OPP, BOPP
zhoršují recyklovatelnost: multilayery z PE; ostatní barvy mimo černé; EVOH do 1 % hmotnostního, aditiva neměnící hustotu, metalizace tenkou vrstvou Al; etikety a uzávěry z PE, HDPE, MDPE, LDPE; in-mould etikety z PE s minimálním potiskem
obtížně recyklovatelné: multilayer s PLA, PS, PVC, PET, PETG; černá barva; metalizace silnou vrstvou Al; etikety a uzávěry z Non-PO materiálů, PVC, Al a jiných kovů, laminovaného papíru; bio/oxo degradovatelné přísady
Papírové obaly
recyklovatelné: celulózová vlákna z dřevin; bez coatingu a laminace; nebarvené; co nejmenší potisk doporučenými, vodou ředitelnými barvami; standardní plniva (kaolín, mastek, CaCO3, škrob)
zhoršují recyklovatelnost: vlákna z jednoletých rostlin (tráva, bavlna, třtina); průhledová okénka, kovové svorky
obtížně recyklovatelné: oboustranný plastový coating, voskové, silikonové a metalické povlaky; plastové lamináty; neoddělitelné nepapírové součásti; krvácející barvy, barvy s migrujícími látkami, metalické barvy; velkoplošné plastové etikety
Technologie a podmínky pro recyklaci odpadů se stále rozvíjejí. Na trhu se objevují nové způsoby materiálového využití dosud obtížně recyklovatelných odpadů. Přestože Eko-Kom vynakládá značné úsilí, aby poskytované konzultace, informace a doporučení byly aktuální a přesné, nemůže to jakkoli zaručit. Budete-li mít zájem, pracovníci autorizované obalové společnosti Eko-Kom vám pomohou s podrobnějším posouzením: vaše konkrétní obaly mohou konzultovat přímo se zpracovateli odpadů.
Data:
27,4 %
spotřebitelů konzumuje luštěniny 2×–3× měsíčně.
Zdroj: Median, MML-TGI, 20/III–20/IV
Pavel Gregor, pavel.gregor@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 6-7/2021.
