Zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek vyjde podle analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) na bezmála 5,2 miliardy korun. Dalších téměř 1,3 miliardy ročně bude potřeba k zajištění provozu. Celkově by se přitom mělo ročně vysbírat 2,3 miliardy kusů obalů. SOCR ČR tvrdí, že chce předejít chybám a problémům, které nastaly na Slovensku po zavedení systému bez analýzy relevantních dat.
Největšími nákladovými položkami v souvislosti se zavedením systému zálohování budou stavební úpravy týkající se umístění automatů. Dále pak náklady na vytvoření skladových prostor pro obaly a pořízení samotných automatů. Mezi další položky se zařadí personál, pravidelné zaškolování obsluhy, elektrická energie potřebná k nepřetržitému provozu a pravidelný servis automatů. Důležitým tématem k vyřešení je také způsob svozu sebraných obalů.
„Analýza stojí na reálných datech a zkušenostech z obchodů. Právě ty ponesou hlavní tíhu vybudování a provozu celého systému. I proto jsme nejvíc času věnovali kalkulacím investičních a provozních nákladů. Od těch se totiž bude odvíjet správné nastavení takzvaného handling fee. To je poplatek za jednu láhev, který bude kompenzovat všechny vstupní i provozní náklady,“ uvádí Michael Fanta, senior analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Centrum analýzu nákladů systému zálohování pro SOCR ČR zpracovalo.
Míra zpětného odběru bude 90 procent
„Analýza počítá s celkem 2,3 miliardy kusů obalů, které zákazníci během roku vrátí, což odpovídá 90procentní míře zpětného odběru. Ty se budou muset přijmout, uskladnit. A případně také odvézt do centrálních skladů a dále pak ke zpracovatelům. Z dlouhodobého hlediska je třeba zohlednit také nutné reinvestice do automatů nebo pravidelnou valorizaci provozních nákladů podle aktuálního vývoje makroekonomických ukazatelů, aby bylo zajištěno efektivní fungování systému pro všechny zainteresované strany,“ konstatuje Michael Fanta.
Připravovaná úprava evropského Nařízení o obalech a obalovém odpadu přináší povinnost pro členské státy zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky v případě, že do roku 2026 nedosáhnou 90procentní míry zpětného sběru nápojových obalů.
„Cílem analýzy nebylo normativně rozhodnout o správnosti systému, ale objektivně vyčíslit veškeré relevantní nákladové položky a identifikovat případná rizika. Právě dosavadní slovenská zkušenost ukazuje, že nedostatečná analýza nákladů vede k neefektivitě a množství negativních dopadů na zákazníky i obchod,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.
„Debatu o zálohovém systému na nápojové obaly a jeho parametrech je nyní třeba přesunout na půdu ministerstva životního prostředí. To by mělo připravit legislativní rámec i prováděcí předpisy, aby systém stál na pevném právním základu. Veškerá naše data dáme ministerstvu k dispozici, aby mohlo při přípravě legislativy stavět na faktech,“ doplňuje Tomáš Prouza. Analýzu si lze přečíst na tomto odkazu.
Iniciativa pro zálohování to vidí jinak
Iniciativa pro zálohování, která zavedení záloh dlouhodobě podporuje, upozorňuje, že její čísla sa zcela liší od závěrů, ke kterým dospěl SOCR ČR „Neznáme veškerá vstupní data, ze kterých studie vycházela. Ta, o kterých víme, jako například prodejní plocha pro povinné zapojení do sběrné sítě, se zcela liší od námi navrhovaných parametrů systému záloh. Tyto parametry přitom mohou zásadně ovlivnit také dopad zálohového systému na obchodníky,“ komentuje iniciativa. S prezentovanými výstupy studie se chce seznámit a vyhodnotit si je.
„Ve všech zmích, kde systém záloh funguje nebo jej spustí, existovala diskuse mezi producenty nápojů a obchodem, která vedla ke shodě. My jsme na tuto diskusi připraveni. Očekáváme její pokračování v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí ČR, které deklarovalo přípravu zákona. Věříme, že společně veškeré technické detaily nastavíme tak, aby systém i v podmínkách České republiky fungoval dobře, jako je tomu již ve 13 zemích napříč Evropou,“ dodává Iniciativa pro zálohování. Řetězce Lidl a Kaufland se již vyjádřili, že zavedení zálohování podporují.