Resort životního prostředí představil, jak by mělo v Česku fungovat zálohování. Má se týkat vybraných jednorázových nápojových obalů – PET lahví a plechovek. Díky tomu by se k recyklaci mělo dostat více než 2,5 miliardy kusů nápojových plastových lahví a plechovek. Sníží se tak množství nevyužívaného odpadu a zmenší znečištění veřejných míst ve městech a obcích i volné krajiny.
Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP ČR) připraví návrh změny zákona o obalech, který chce v paragrafovém znění představit do konce letošního roku. Nejdříve by tak systém zálohování mohl začít fungovat v polovině roku 2025.
„O zálohování petek a plechovek se diskutuje velmi dlouho. Teprve naše vláda našla odvahu představit postupné kroky k zavedení systému do praxe. Náklady na jeho zavedení i provoz ponesou výrobci a dovozci nápojů. Občané jen zaplatí vratnou zálohu za obal, která se jim zase vrátí. A to bez ohledu na to, zda budou nakupovat ve velkém supermarketu, malém obchodě nebo na internetu. Díky tomu bychom měli do pěti let od zavedení systému vysbírat 90 procent plastových lahví a plechovek. Splníme tím také naše evropské závazky. Cirkulární ekonomika je budoucnost a zálohování je její součástí,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (na fotografii uprostřed).
Dobré zkušenosti ze Slovenska
„Jsem rád, že konečně neřešíme, zda zálohovat, nebo ne, ale řešíme jak,“ doplňuje ministr s tím, že novela povede ke snížení volně pohozeného odpadu v přírodě. To je podle něj jeden z hlavních důvodů, proč je třeba zálohování zavést. „Zkušenosti ze Slovenska ukazují, že po zavedení zálohového systému došlo k výraznému omezení výskytu pohozených obalů od nápojů v přírodě,“ konstatuje. „Když sečtu všechny benefity zavedení zálohového systému je jasné, že tím prospějeme zejména nastupující generaci,“ uvádí ministr.
„Oceňujeme, že Ministerstvo životního prostředí představilo parametry budoucího systému záloh na PET lahve a plechovky, díky čemuž systém získává konkrétní podobu i v České republice. Zálohový systém je osvědčeným řešením k dosažení cirkularity nápojových obalů. Úspěšně funguje v Evropě i v desítkách dalších zemí po celém světě. Vítáme velký posun v diskusi i jasný závazek ze strany státu. Těší nás, že i ministerstvo má zájem postavit systém, který bude pohodlný a srozumitelný pro spotřebitele. Z dostupných informací lze usuzovat, že v některých parametrech se ministerstvo vydalo jakousi českou cestou v rozporu s osvědčenými řešeními z jiných evropských zemí. To může vést ke zdražení i zdržení celého systému,“ uvádí Iniciativa pro zálohování, která v ČR sdružuje velké nápojářské firmy.
Čeho se budou zálohy týkat
Zálohy by se měly týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích o objemu 0,1 až tři litry a alkoholických nápojů do 15 % alkoholu v plastových lahvích. Dále také všech nealkoholických nápojů v plechovkách o velikosti 0,1 až tři litry a nápoje s obsahem do 15 % alkoholu v plechovkách. Výjimky se týkají obalů od mléka a mléčných výrobků, nápojů nad 15 % alkoholu a jednorázových skleněných nápojových obalů. Ty se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek.
„Zákazníci budou s PET lahvemi nebo plechovkami zacházet podobně jako dnes se zálohovaným sklem. Při nákupu zaplatí zálohou, která bude stejná pro lahve i plechovky. Její přesnou cenu určí vyhláška k zákonu. Návrh počítá s výší čtyř až pěti korun. Při vracení nápojových obalů nebude nutné je nijak vymývat. Důležité je, že se vrátí včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód,“ vysvětluje ministr Hladík.
Pro obchodníky bude povinné nabídnout místo pro vracení PET a kovových obalů v prodejnách nad 50 metrů čtverečních. Zároveň takové místo musí nabízet všechny čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních. Dohromady by mělo jít o přibližně 11 tisíc sběrných míst. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i on-line prodejci.
Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné ani dobrovolné místo odběru, ho povinně zřídí operátor systému. Díky tomu bude systém dostupný pro naprostou většinu obyvatel.
Odpad jako zdroj
„Klíčové z pohledu ministerstva je, aby se odpad co nejvíc využíval jako zdroj. Zavedení zálohového systému proto nesmí nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Zároveň nesmí zásadně poškodit obce, ani narušit trh s vytříděnými surovinami. Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevyzvednutých záloh,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP ČR (na foto vpravo).
Fungování celého systému zajiští jeden centrální operátor. Ten bude fungovat na principu takzvané rozšířené odpovědnosti výrobců, podobně jako při zpětném odběru pneumatik nebo vysloužilé elektroniky. Členy tohoto systému se stanou dovozci, výrobci a prodejci, kteří dohromady dodávají na trh nejméně 80 % obalů podléhajících zálohování. Operátor požádá o autorizaci, kterou uděluje MŽP ČR na předem vymezenou dobu. Ministerstvo také bude kontrolovat jeho činnost.
Rozvoj odpadového hospodářství
Prioritou pro MŽP ČR je předcházení vzniku všech odpadů, tedy i jednorázových nápojových obalů. Tomu odpovídá také Strategický rámec cirkulární ekonomiky ČR 2040 (Cirkulární Česko 2040). Z ministerstva putuje dlouhodobě významná finanční podpora na rozvoj odpadového a oběhového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jednou z prioritních oblastí je právě podpora materiálové recyklace odpadů. V období let 2014 až 2020 podpořil program projekty materiálové recyklace plastových odpadů za téměř 433 milionů korun a o celkové kapacitě více než 93 tisíc tun ročně.
V novém programovém období OPŽP 2021–2027 je na investice do odpadového a oběhového hospodářství vyčleněno celkem 7,1 miliardy korun. Jednou z priorit je podpora vysoce kvalitního třídění a dotřiďování a materiálová recyklace odpadů.
Resort rovněž podporuje rozvoj odpadové infrastruktury. To opět přispívá k vyšší poptávce po produktech z recyklovaných materiálů a zároveň k využití plastového odpadu. Například 24. výzva „Prevence vzniku odpadů“ bonifikuje vyšší mírou dotační podpory projektové žádosti na pořízení kompostérů vyrobených z recyklovaného materiálu.
K podpoře přechodu na principy oběhového hospodářství přispívá rovněž Operační program Spravedlivá transformace (OPST 2021–2027). Ten se zaměřuje na podporu inovativních projektů oběhového hospodářství v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.
Základní východiska právní úpravy
● Nastavení povinných ambiciózních cílů sběru zálohovaných nápojových obalů
● Systém umožní pouze minimální výjimky
● Zálohované obaly spotřebitel lehce pozná podle označení
● Stát jasně určí místa, které budou odebírat zálohované obaly
● Spotřebitelé mají jasné a srozumitelné informace k zálohovaným obalům
● Transparentní a nediskriminační systém zálohování
● Transparentní výběr operátora systému
● Operátor systému bude jen jeden
● Systém umožňuje rovný přístup a spravedlivé podmínky všem hospodářským subjektům, které se chtějí stát jeho součástí, za předpokladu, že uvádějí na trh obaly, které patří do typu nebo kategorie obalů, které jsou součástí systému
● Stát stanoví dostatečné požadavky na finanční způsobilost operátora systému
● Operátor systému poskytuje všem zapojeným subjektům a státní správě veškeré potřebné informace a pravidelně reportuje požadované údaje
● Neplnění povinností potrestají sankce, jejich výše odradí