Podle společnosti GfK Czech domácnosti vložily nějaký mléčný produkt do svých nákupních košíků v průměru více než desetkrát za měsíc a za jeden nákup utratily okolo 100 Kč. Zakoupený objem mléčných produktů obecně klesal, ceny však rapidně rostly. Proto domácnosti vynakládaly od loňského února do letošního ledna větší výdaje než v předchozím dvanáctiměsíčním období.

Protože je kategorie výrobků z mléka velmi obsáhlá, těžko by se hledala česká domácnost, která nějaký z těchto produktů mezi únorem 2022 a lednem 2023 nezakoupila. Navíc promoce jsou pro tuto kategorii významným faktorem. Více než každá druhá koruna domácností na mléčné produkty byla utracena za výrobky v akci. I z tohoto důvodu jsou diskontní prodejny a hypermarkety nákupními místy, kde za ně utratily nejvíce svých výdajů.

Když jogurt, tak s ovocnou složkou

České domácnosti nejvíce utratily za sýry. Ty kupuje skoro každá česká domácnost, a to více než šestkrát do měsíce. Za jeden nákup utratí přibližně 70 Kč. „Nejoblíbenější jsou sýry z kravského mléka a obecně tvrdé sýry,“ upřesňuje Monika Pikhartová, konzultantka společnosti GfK Czech. Mléko je dalším velmi významným segmentem mléčných produktů. V daném období si ho zakoupila téměř každá česká domácnost. Do nákupního košíku si domácnosti vložily v průměru 3,5 litru více než dvakrát za měsíc. Za jeden nákup utratily přibližně 60 Kč. Tomuto segmentu však průměrná cena, kterou kupující platili, meziročně výrazně stoupla. Více než tři čtvrtiny celkových výdajů domácností na mléko šly na trvanlivé.

Rostlinné mléko je v hodnotě velmi malým hráčem na trhu mléka, alespoň jednou za rok si ho však koupila už více než pětina českých domácností. Mléčné dezerty, jako jsou například mléčné nebo tvarohové dezerty, chlazené mléčné tyčinky nebo čokoládová pěna, zakoupilo 9 z 10 českých domácností. Do nákupních košíků tyto produkty domácnosti vložily za rok 30x a utratily za ně přes 1 300 Kč. Nejoblíbenější jsou výrobky na bázi tvarohu. Pro tento segment jsou promoční nákupy velmi důležité. V podstatě dvě třetiny celkového zakoupeného objemu byly zakoupeny v akci. Nějaký jogurt si v průběhu roku zakoupila v podstatě každá česká domácnost, v průměru však 32x za rok. Za jeden nákup domácnosti utratily v průměru asi 30 Kč, přičemž průměrná cena se meziročně navýšila. „Domácnosti mají obecně více v oblibě jogurty s nějakou ovocnou složkou než čistě bílé jogurty,“ odhaluje Monika Pikhartová. Máslo si v daném období zakoupilo 9 z 10 domácností. Tento segment je dalším segmentem mléčných výrobků, kde průměrná cena meziročně výrazně narostla. Za jeden nákup domácnosti utratily více než 90 Kč a nákupů za rok udělaly v průměru 14.

Nejméně se prodá light variant

Od ledna 2022 do února 2023 se na českém maloobchodním trhu prodalo 92 tisíc tun mléčných jogurtů v celkové hodnotě téměř 6,5 miliardy korun. Prodané objemy zůstaly meziročně na podobné úrovni, zatímco hodnota vzrostla o 10,5 %, a to především kvůli rostoucím cenám. Průměrná cena za kilogram vzrostla o 11,2 % na 70,60 Kč. „Rostoucí ceny motivovaly zákazníky více nakupovat v akcích, než tomu bylo v předchozích letech. Podíl jogurtů prodaných v promoci se meziročně zvýšil o 7,3 procentního bodu a dosáhl podílu 68,8 procent v tržbách a 72,4 procent v prodaných objemech,“ zmiňuje Jana Benešová, analytička společnosti NIQ.

Kvůli rostoucím cenám se meziročně zvyšuje i podíl jogurtů prodaných pod privátními značkami. V prodané hodnotě se pod privátními značkami prodá 26,9 % (meziroční nárůst o 3,3 procentního bodu) a v prodaném objemu 33,2 % (meziroční nárůst o 3,5 procentního bodu). Průměrná cena za kilogram je u značkových produktů 77,20 Kč a u privátních značek 57,20 Kč. Průměrná cena u privátních značek rostla mírně rychleji než cena značkových jogurtů. Nejvíce jogurtů se prodalo v supermarketech (přes 49 % tržeb) a významnost tohoto kanálu meziročně mírně vzrostla. Druhým nejvýznamnějším kanálem jsou hypermarkety s téměř 36% podílem, v organizovaných smíšenkách do 400 m2 se prodalo více než 14 % hodnoty a zbylé procento se uskutečnilo na neorganizovaném trhu.

Na českém trhu dominuje prodej bílých jogurtů, které tvoří 33 % tržeb za jogurty. Nejoblíbenější příchutí je jahoda, která činí 12 % tržeb, a dále vanilka se 6 %, borůvka rovněž se 6 %, meruňka s 4,5 % a čokoláda s 3,6 %. „V rozdělení jogurtů podle obsahu tuku vidíme, že nejprodávanějším segmentem jsou jogurty s obsahem tuku 2,5 až 4,9 procenta, které v tržbách tvoří 50 procent hodnoty. Na druhém místě figuruje segment s obsahem tuku více než pěti procenty s podílem na tržbách 36 procent,“ vyzdvihuje Jana Benešová. Nejméně se prodá light variant s obsahem tuku do 2,4 %, který tvoří 14 % tržeb za jogurty. Co se týká segmentace podle velikosti balení, 40 % tržeb je dosaženo za jogurty o velikosti 150 gramů a meziročně se v prodaných objemech drží na úrovni více než 37,5 tis. tun (41 %). Nejvíce rostoucím velikostním segmentem je balení o velikosti 500 gramů, který meziročně vzrostl v prodaných objemech o 4,1 % (nárůst o 476 tun). Tento segment je pro zákazníky cenově nejvýhodnější. Průměrná cena za jeden kilogram je 39,40 Kč.

Cenový vývoj i poptávka byly různorodé

Kategorie balených sýrů zaznamenává na českém trhu dlouhodobě pozitivní meziroční růst tržeb. „Z pohledu objemu registrujeme od roku 2020 mírný pokles. Ten byl v roce 2022 prozatím nejvyšší, téměř pětiprocentní a primárním důvodem byla podobně jako v jiných potravinářských kategoriích vysoká inflace a snaha spotřebitelů šetřit formou omezením spotřeby. Meziročně pokles v objemu prodeje balených sýrů činil téměř 5 000 tun,“ hodnotí Peter Haško, head of trade marketing & category management CZ/SK společnosti Savencia Fromage & Dairy Czech Republic. Ze širokého spektra tržních dat, se kterými pracují, nezaznamenali případnou změnu ve spotřebě ve prospěch jiných kategorií.

Pokles spotřeby šel napříč podobnými potravinářskými kategoriemi. Z pohledu sezonnosti je spotřeba sýrů v rámci roku téměř vyrovnaná. „Jistou míru sezonnosti registrujeme u některých segmentů v letních měsících, kdy je spotřeba ovlivněna populárním grilováním,“ míní Peter Haško. Nárůst kategorie přitom registruje i v předvánočním období či před velikonočními svátky. „Poptávka ze strany zákazníků po mléčných výrobcích je dlouhodobě stabilní. Část zákazníků ale více vyhledává a nakupuje tyto výrobky v promočních akcích,“ uvádí Aneta Turnovská, tisková mluvčí společnosti Globus ČR. Dodává, že novým trendem je nemalá skupina zákazníků, kteří řeší obsah cukru ve výrobcích. Tedy ti, co vyhledávají produkty se sníženým obsahem cukru, nebo upřednostňují potraviny zcela bez něj. Dále se rozšiřuje počet zákazníků zaměřující se na proteinové varianty.

„Poptávka po mléčných výrobcích je stabilní, zákaznické preference více směřují na výrobky v akcích nebo vyráběných pod privátními značkami odběratelů,“ konkretizuje Zdeněk Bukovjan, sales & marketing manager společnosti Mlékárna Valašské Meziříčí. Je potřeba si uvědomit, že zájem o mléčné produkty celosvětově dlouhodobě roste s ohledem na zvyšující se populaci. Nicméně rok 2022 byl pro světový obchod i s mléčnými produkty složitý a v některých segmentech došlo k poklesům. „V České republice tržní produkce mléka v loňském roce mírně vzrostla, avšak spotřeba se i u nás vyvíjela různě v případě jednotlivých kategorií výrobků. Například produkce konzumních mlék vzrostla, naopak klesla spotřeba smetanových dezertů nebo pomazánkového másla, tedy výrobků s vyšším obsahem mléčného tuku, který byl nedostatkový a jeho cena rekordní,“ prozrazuje Martin Krystián, generální ředitel mlékárny Olma. Kvůli vysokým cenám však obecně poptávka ve druhém pololetí zpomalovala a maloobchodní tržby klesaly. Avšak cenový vývoj i poptávka byla různorodá v reakci na to, že ne všechny komodity zdražovaly výrazně. Podle Martina Krystiána však mléčné produkty i v tomto volatilním období zůstávaly pro zákazníka v mnoha případech tím nejvýhodnějším zdrojem zdravé výživy.

Zrcadlo trhu je neúprosné

Obecným trendem posledních let včetně doby covidové, kdy ekonomika byla v konjunktuře, je zvyšující se poptávka po kvalitnějších a značkových mléčných výrobcích. Stejně tak se postupně zvyšuje i spotřeba sýrů. „Oproti tomu v období od podzimu loňského roku, ale zejména od jara letošního roku dochází k velkému poklesu poptávky a prodeje se skokově snižují, ale to souvisí spíš s inflací a poklesem kupní síly,“ uvádí Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu společnosti Madeta. V průběhu roku se kromě másla a některých specifických prémiových sýrů, jako je například Jihočeská niva, poptávka příliš nemění. U těchto výrobků dochází k sezonním výkyvům před Velikonocemi a Vánocemi, respektive na Silvestra, kdy se více prodávají dražší sýry, a to i jako dárek – typicky Niva Premium, sýrové dorty a limitované edice.

Aktuálně dochází u většiny potravin, ale i jiných produktů ke korekcím cenových hladin. Trhy se budou kratší či delší dobu vracet do rovnovážného stavu z vysokého cenového výkmitu způsobeného energetickým šokem a nestabilitou trhů v loňském roce. Na jaké cenové úrovni najdou nový rovnovážný stav, toť otázka odvislá především od míry nabídky. „V některých případech jsou ceny primárních surovin dokonce již na původních cenách z roku 2021, jako například v případě olejů, někde však trh vývoji vzdoruje a drží ceny vysoko nad průměrem posledních let, a to je třeba případ cukru. Příběhy jsou k tomu vždy různé a pro každý stav nějaký najdete, ale o reálném obchodu rozhoduje poptávka a zákazník, a ten ve finále rozhodne, zda a za jakou cenu bude ještě ochoten výrobek koupit,“ poodkrývá Martin Krystián. V tom je zrcadlo trhu neúprosné a v případě vysoce konkurenčního trhu mléčných produktů to platí stoprocentně, a především u českého absolutně otevřeného trhu. I když mnozí činí zcela chybně jiné závěry a hledají příčiny, kde nejsou.

Na vyšší prodeje rostlinných alternativ dojde

Rostlinné alternativy jsou novým trendem, po kterých je poptávka také u mléčných výrobků. I když, jak dodává Peter Haško, po dvouciferných meziročních růstech se dynamika růstu zpomalila. Úroveň prodeje speciálně rostlinných alternativ ke klasickým sýrům je na českém trhu prozatím nízká a jako výrobce a distributor mléčných výrobků neregistrují významné změny spotřeby z klasických sýrů do tohoto segmentu. „Trend naznačuje, že zájem o rostlinné alternativy bude i nadále pokračovat, proto jsme do tohoto segmentu na evropských trzích vstoupili přes naše silné globální a lokální značky a je jen otázkou času, kdy umocníme tento trend novou nabídkou,“ uvádí Peter Haško. Pohledem na pětiletou složenou roční míru růstu (CAGR) registrují oproti rostlinným alternativám násobně vyšší dynamiku růstu u bezlaktózových či extra proteinového segmentu výrobků, proto i několik inovací směřuje do tohoto segmentu.

V případě firmy Savencia Fromage & Dairy SK to splňují novinky jako Liptov lactofree brynza, Liptov Gouda lactofree i již etablované inovace z minulých let, Sedlčanský hermelín lactofree či Lučina nadýchaná Lactofree. „U těchto výrobků doporučujeme v rámci category managementu vytvářet v kategorii pro kupující nejen samostatné bloky s touto nabídkou, ale je i vhodně zvýraznit a odlišit,“ informuje Peter Haško. V případě produktů bez laktózy registrují zároveň nižší cenovou elasticitu, a proto jejich cenová nezávazná doporučení jsou vyšší než u standardní produktové řady.

To, že v současné chvíli nejsou rostlinné alternativy prioritou a zájem o ně lehce opadl, dokládá Katarína Palečková: „Do minulého roku se kategorie těšila rostoucí penetraci a stále většímu zájmu zejména v návaznosti na rozšiřující se trend flexitariánství. Věříme však, že kategorie se vrátí do zelených čísel. Neustále inovujeme a pracujeme s našimi produkty. Určitě se soustředíme více na dezerty a nápoje a snažíme se budovat penetraci.“ Podle Zdeňka Bukovjana se prodej rostlinných výrobků stále zvyšuje, ale na prodeje těch z mléka nemají pražádný vliv. Tyto výrobky podle něho prozatím vyhledává pouze relativně nevelká skupina zákazníků.

Někdo se jí nevěnuje, někdo ji omezil

Rostlinná alternativa v Čechách ani jinde na světě neexistuje. Alternativa znamená, že daný produkt má stejné výživové hodnoty a nutriční profil, anebo téměř stejný, aby mohl být legislativně takto označený. „Lze mluvit o rostlinných imitacích, ty na trhu jsou, ale my je principiálně nevyrábíme. Důvodem je, že ze všech studií a výzkumů dopadů většinou vychází, že imitace mají až třikrát vyšší uhlíkovou stopu, tedy aktivně poškozují životní prostředí. Obsahují výrazně nižší množství proteinů vhodných pro lidský organismus, takže můžou způsobovat proteinovou podvýživu, což je zejména u dětí velmi vážné nebezpečí opožděného nebo špatného vývoje,“ dokládá Jan Teplý. A imitace obsahují chemické látky jako barviva, stabilizátory, zvýrazňovače chutí a podobně, které značka Madeta z principu nepoužívá. Takže obecně se těmto produktům vyhýbá, což ale neznamená, že nerespektuje veganskou stravu, anebo to, že rostlinné nápoje jako sójový, mandlový nebo kokosový nemají na trhu místo.

„V případě marketingu a medializování vliv rostlinných alternativ stoupá, a především v západních zemích téma velmi silně rezonuje a budí řadu ohlasů pozitivních i těch nesouhlasných, a to především v otázce značení a obchodních názvů. Pokud se však podíváme na čísla a tržní podíly, tak ty i přes výrazný růst v letech před konfliktem jsou zatím stále v porovnání s tradičním trhem nevýznamné. V případě Česka to platí dvojnásob,“ popisuje Martin Krystián. Produkci těchto výrobků byla Olma nucena přerušit, protože obchodníci jim pro tyto výrobky neposkytli na pultech prostor. Takže, i když zákazníci by je rádi kupovali, nemají se k nim jak dostat. Řetězcům v tuto chvíli postačuje úzký výběr zahraničních výrobců. Rostlinné alternativy na trh určitě patří, protože vyvážená strava je vždy základem zdravé diety. Dnes dosahují výrazného zlepšení kvality, složení i chuťových a senzorických profilů, a proto si budou nacházet stále více zákazníků,“ uzavírá Martin Krystián.

Názor odbornice:

„Zájem je o proteinové a bezlaktózové výrobky.“

Poptávka po mléčných produktech se v průběhu roku významně nemění. Dlouhodobě je viditelná rostoucí obliba dětského a zdravého segmentu, především proteinových produktů a těch bez laktózy. Naopak mléčná rýže, klasické bílé jogurty a acidofilní nápoje na popularitě ztrácí.

Katarína Palečková, extérní komunikační specialistka CZ&SK, Danone

Data:

32,8 %

spotřebitelů konzumuje jogurty 2–3x měsíčně

Zdroj: Median, MML-TGI, 22/III–22/IV

Raben Logistics Czech: Spotřeba sýrů v ČR stoupá, lidé častěji kupují lahůdky z dovozu

Plátkový sýr na chleba, grilovaný hermelín nebo strouhaný parmazán na těstovinách si Češi vychutnávají častěji než v minulosti. Obliba sýrů v České republice totiž neustále stoupá, za posledních deset let se zvýšila o 1,5 kilogramu na 14,4 kilogramu sýra na osobu za rok.

Tento trend souvisí s rostoucím zájmem o zdravý životní styl a kvalitní potraviny. Lidé v České republice se více zajímají o své zdraví a potraviny si pečlivěji vybírají, což se projevuje ve stoupající poptávce po sýrech. Mléčné výrobky jsou cenným zdrojem vápníku. Podle Informačního centra bezpečnosti potravin kousek tvrdého sýra vážící 30 gramů odpovídá polovině doporučené denní dávky vápníku u dospělého. Kromě toho sýry obsahují i fosfor, sodík, vitamíny A, D a E a dobře stravitelné bílkoviny.

V reakci na poptávku spotřebitelů se nabídka sýrů v obchodních řetězcích neustále rozšiřuje. Lidé jsou stále více ochotni zaplatit více za kvalitní sýry a experimentovat s novými druhy. Tyto trendy se projevují v růstu prodeje sýrů a rozšiřování sortimentu sýrů dostupných na trhu. Mezi nejpopulárnější měkké sýry na českém trhu patří brie a camembert. Mezi oblíbené tvrdé sýry patří eidam, hermelín a niva. V poslední době se také čím dál více rozšiřuje nabídka sýrů z dovozu, jako jsou parmezán, gorgonzola nebo feta. Tyto značky získávají stále větší oblibu u zákazníků, kteří hledají vyšší kvalitu a zdravější produkty.

„Největší objem sýrů dovážených na český trh tvoří stále eidam a gouda, které sem míří především z Německa. Rok od roku se ale zvyšuje objem tradičních francouzských či balkánských druhů sýra, jako je roquefort, brie nebo feta,“ popisuje Michaela Dražanová, fresh logistics director logistické společnosti Raben pro Českou republiku a Slovensko.

Správné balení a stálá teplota při přepravě

Přeprava sýrů od výrobců do obchodních řetězců je jedním z klíčových faktorů pro zachování kvality a trvanlivosti sýrů. Prvním krokem je jejich správné balení. Sýry by měly být umístěny v pevných krabicích s dostatkem prostoru, aby se při přepravě nepoškodily. Dalším krokem je správné skladování. Sýry by měly být skladovány při optimální teplotě, která se obvykle pohybuje mezi 2 a 6 °C. „Tyto teploty pomáhají udržet sýry v dobré kondici a zabraňují jejich kontaminaci bakteriemi,“ vysvětlila Michaela Dražanová. Při přepravě sýrů je také třeba zajistit, aby teplota v každé části přepravního řetězce, tedy ve skladu, při nakládce i v nákladním autě byla stabilní. „Rovněž je důležité sledovat časový limit daný trvanlivostí výrobků, aby se zajistilo, že sýry budou dodány včas a v dobré kondici,“ doplňuje Michaela Dražanová.

Doba trvanlivosti sýrů se liší v závislosti na druhu sýra a podmínkách skladování. Obecně platí, že některé tvrdé sýry, jako je cheddar nebo parmezán, mohou být skladovány až rok nebo déle, pokud jsou správně uchovávány v lednici při teplotě 2–8 °C. Měkké sýry, jako je brie nebo camembert, obvykle mají kratší trvanlivost, zhruba 1–2 týdny, pokud jsou uchovávány v obalu a v lednici. Je důležité pečlivě sledovat datum minimální trvanlivosti na obalu a před konzumací zkontrolovat vůni a texturu sýra, abyste se ujistili, že je stále nezávadný.

„Logistika čerstvých potravin znamená obrovskou odpovědnost. Výrobci potravin nám svěřují to, co je pro ně nejdůležitější, své produkty. A naším úkolem je dodat je na pulty obchodů tak, aby byly nejen čerstvé, ale především bezpečné. Proto jsou logističtí operátoři podrobováni pravidelným veterinárním a hygienickým kontrolám a také certifikačním auditům, například International Food Standard neboli IFS,“ shrnuje Michaela Dražanová.

Zdroj: Raben Logistics Czech, 7. 3. 2023

Pavel Gregor, pavel.gregor@atoz.cz

Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 5/2023.