Maloobchodní řetězce tvrdí, že od nového roku budou muset zdražit potraviny asi o desetinu, protože je k tomu nutí růst cen českých dodavatelů. Potravinářská komora ČR se ale hájí, že k dalšímu zdražování důvod nedává. Co mohou ve skutečnosti čekat spotřebitelé od ledna v obchodech, vysvětluje v rozhovoru agrární analytik Petr Havel.

O kolik podle vás stoupnou od nového roku ceny potravin v řetězcích?

Osobně se domnívám, že ceny potravin od nového roku příliš nestoupnou. Mírný nárůst cen je nicméně z řady důvodů očekávatelný. Nečekám však navýšení, o kterém se mluví – tedy pět, sedm, deset nebo dokonce 15 procent. Což samozřejmě neplatí generálně. Ceny některých potravin mohou vzrůst i podle zmiňovaných předpovědí. Spíše však půjde o jednotky procent a u některých potravin cena pravděpodobně ani neporoste.

Které potraviny nebo kategorie potravin podle vašeho odhadu zdraží nejvíce a které nejméně?

To je velmi těžké odhadovat, neboť v každé zemědělské komoditě i potravinářském oboru je a bude situace odlišná. Stabilnější by zřejmě měly být ceny chleba a základního pečiva, protože klesla cena obilí a mouky, otázkou jsou ale ceny energií. Dále ceny olejů či tuků, kde platí stejné důvody jako u pečiva, možná i masa, protože poklesly ceny krmných směsí, navíc na nákupech masa spotřebitelé šetří.

Mírný nárůst lze očekávat u mlékárenských produktů, kde už tři měsíce roste cena základní suroviny – mléka. V průběhu jarních měsíců porostou zřejmě ceny ovoce a zeleniny, tedy i brambor, a to z důvodů nižších zásob těchto produktů z letošní sklizně, která byla postižena nepřízní počasí. Faktorů, které se podílejí na tvorbě cen potravin, je ale celá řada, a mnohé z nich působí protichůdně. S poměrně velkou jistotou tak lze pouze říct, že nárůst cen potravin v roce 2024 nebude takový jako v letech 2023 a zejména 2022.

Co bude největší příčinou zdražování, když DHP klesne z 15 na 12 procent? Mají pravdu řetězce, když tvrdí, že za to budou moct velké agrární podniky, které neodůvodněně zdraží své produkty?

Jen částečně. Někteří výrobci potravin zřejmě své vyšší náklady do cen promítnou. Rozhodně ale nepůjde jen o velké podniky, a nemyslím si, že navýšení bude představovat oněch deset procent. Limitem růstu cen bude navíc spotřebitelská poptávka. Lidé utrácejí za potraviny méně a při výraznějším navýšení jejich cen by ještě více šetřili. Což není v zájmu ani řetězců, ani výrobců potravin a ani zemědělců. DPH na potraviny sice poklesne, ale DPH na nealkoholické nápoje vzroste.

Další příčinou zdražování má být růst ceny elektřiny, hraje to zásadnější roli?

Nepochybně to je a bude jeden z důvodů případného růstu cen poté, co Energetický regulační úřad nedávno zveřejnil dopady plánovaných regulací.

Jaké jsou podle vás skutečné důvody pro i proti zdražení potravin?

Kromě cen energií zasáhnou do cenotvorby i dopady konsolidačního balíčku. Třeba daně z nemovitostí nebo změny při zaměstnávání „dohodářů“. V úvahu je třeba brát i růst mezd nebo nárůst poplatků za vodné a stočné. Generální příčinou je nicméně dlouhodobě, a ne za současné vlády v ČR budovaná, oligopolní struktura trhu, energetická náročnost našeho průmyslu a obecně přebujelá byrokracie. To vše je dědictvím minulosti.

Mezi faktory proti růstu cen lze počítat pokles cen zemědělských surovin, ale zdaleka ne všech. Navíc se tento pokles už vlastně zastavil. Navíc je třeba vědět, že až na mléko nebo rostlinné jedlé oleje se cena zemědělské suroviny, například obilí, do konečné spotřebitelské ceny promítá jen nevýrazně. Hodně bude přitom záležet na chování spotřebitelů, jak už jsem zmínil. A i když se to moc neříká, bylo by také vhodné připomenout, že i po zdražení jsou aktuálně ceny potravin v ČR páté nejnižší v celé EU. Problém naší země tak spočíval a spočívá v tom, že u nás rostly ceny více než jinde, ale méně než ve středovýchodní části EU. I proto se ČR v cenách potravin přibližuje průměru EU, ale stále je ještě pod ním.