Plzeňský Prazdroj přichází se zcela novou inciativou na podporu českého sladovnického ječmene. Ten je zásadní surovinou pro výrobu piva. Jeho kvalitu v posledních letech negativně ovlivňují klimatická změna a výkyvy počasí. Vědecko-výzkumný projekt Pro ječmen, na kterém se podílí také Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita, JTZE a další partneři, stojí na kombinaci postupů regenerativního zemědělství a využití nejmodernějších měřících technologií. Cílem je zajistit ječmenu dostatek živin a vláhy. Dále zvýšit jeho odolnost a pomoct tak pěstitelům se stabilizací sklizní.
Za posledních 30 let se v Česku snížila pěstební plocha sladovnického ječmene skoro o polovinu. Aktuálně zaujímá přes sedm procent plochy tuzemské orné půdy. I kvůli vlivu klimatické změny se stává pro zemědělce v posledních dekádách riskantní plodinou. Pokud mu počasí nepřeje a nevyhoví vysokým sladovnickým nárokům, musí jej pěstitelé prodat za zlomek ceny na krmné účely.
„Naším cílem je pomoct zemědělcům se stabilizací kvality ječmene a tím i s lepší předvídatelností sklizní na delší období. To by měl přinést odklon od konvenčního způsobu zemědělství a zavedení regenerativních postupů, které vrátí život do půdy. Základem je, že pole nikdy nezůstane holé a s půdou budeme nakládat maximálně šetrně. Tím rostlinám poskytneme potřebnou podporu, vláhu i živiny. Zvýšení odolnosti půdy a zajištění kvality ječmene by v dlouhodobém horizontu mělo stabilizovat a případně i navýšit objem produkce sladu, který je základem českého piva,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Prazdroje.
Zásadní plodina nejen pro pivo
Sladovnický ječmen je významnou plodinou pro celé české zemědělství. Pěstuje se na 192 393 hektarech, tedy na ploše jedenáctkrát větší, než zabírají tuzemské vinice a čtyřicetkrát větší než české chmelnice. Projekt Pro ječmen má za sebou první pěstební sezónu ve třech lokalitách na Vysočině, Královéhradecku a ve středních Čechách na celkové ploše 213 hektarů, což odpovídá více než 300 fotbalovým hřištím. Využívá několik postupů regenerativního zemědělství.
„Pole jsou neustále oseta nebo pokryta, abychom je ochránili proti erozi a pomocí kořenů půdu prokypřili. Využíváme meziplodiny, které chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují do ní živiny. Zároveň s půdou zacházíme velmi šetrně, aby docházelo k jejímu minimálnímu narušování, a nerozrušujeme ji hlubokou orbou,“ vysvětluje Tomáš Sojka, agronom ze zemědělské skupiny JTZE, která do projektu poskytla plochy u Jihlavy a Hradce Králové.
Zvolený postup má vést i k navýšení organické hmoty v půdě, což se pozitivně promítne do kvality sladovnického ječmene. „Více kořenů v půdě přispěje k lepšímu vsakování srážek, zadrží vodu a ta zůstane k dispozici pro rostliny. Organická hmota totiž pomáhá změnit strukturu půdy. Ta je pak lépe prokypřená a dokáže udržet větší množství vody. To je důležité, protože v blízké budoucnosti budeme čelit častějším výkyvům počasí a udržení půdní vláhy bude mít při delším výskytu sucha vliv na produkci,“ uvádí Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.
Méně hnojiv
Zvýšení podílu organické hmoty v půdě přispěje i k tomu, že výhledově nebude potřeba tak vysoké množství průmyslových hnojiv, kolik se jich v dnešní době používá. „Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou,“ doplňuje Ivan Tučník ze společnosti Plzeňský Prazdroj.
Na polích se uplatňuje stejný osevní postup, jako bylo dosud v daných lokalitách zvykem. „Neměnili jsme plodiny, které pěstujeme, ale pouze způsob, jak je pěstujeme. Uplatňujeme osevní postup o čtyřech plodinách. Výzkumnou plochu jsme proto rozčlenili na menší části a v každém roce pěstujeme všechny plodiny zapojené do osevního postupu včetně ječmene,“ doplňuje Jiří Zajíček, ředitel Statků ČZU, které poskytly plochu v Červeném Újezdě u Prahy.
„V projektu jsme použili odrůdy sladovnického ječmene, které jsou vhodné pro ochrannou známku České pivo a u nichž předpokládáme odolnost i v podnebí ovlivněném klimatickou změnou v nejbližší dekádě,“ říká Zdeněk Šonšký ze společnosti Limagrain, která je dodavatelem osiv.
Pět let měření
Místa, kde experimentální pěstování ječmene probíhá, vybrali vědci tak, aby zahrnovala několik rozdílných zemědělských oblastí v Česku a aby zajistila co největší diverzitu podnebí a půdních typů. Díky tomu bude možné poznatky z projektu využít pro další pěstitele v Česku.
Projekt má přinést výsledky zhruba za pět let. V jeho průběhu vědci srovnají data z regenerativních ploch s těmi, kde se využívají konvenční zemědělské postupy. Získávají je průběžně z meteostanic, půdních sond na měření teploty a vlhkosti půdy. Dále ze satelitních snímků dodaných společností CleverFarm či z dálkového sledování porostu prostřednictvím dronů. Živiny a obsah organické hmoty v půdě se zanalyzují v Laboratoři Postoloprty.
„Měříme půdní parametry a obsahy živin v rostlinách. Sledujeme také vliv počasí na pěstování ječmene a meziplodin. A vyhodnotíme vliv meziplodin zasetých v pokusech z pohledu vyprodukované biomasy. Tím zjistíme, jak se mění půdní stav a kondice rostlin při použití regenerativních principů oproti pěstovaní v konvenčním režimu. Vše s cílem dosáhnout adekvátních výnosů ječmene vysoké sladovnické kvality,“ říká David Bečka z Katedry agroekologie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity.
Při vyhodnocování projektu vědci zdůrazní nejen výnos ječmene, ale také na výnos ostatních plodin na polích. Určujícím faktorem, který analyzuje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, pak budou parametry ovlivňující kvalitu ječmene, který zemědělci dodávají do tuzemských sladoven a pivovarů.
Ječmen v hospodách
Upozornit na význam ječmene i na projekt, který má pomoci stabilizovat jeho kvalitu, má i pivní speciál, který Prazdroj nyní nabízí v tisícovce hospod v rámci Volby sládků. Během února si mohou lidé vychutnat čepované pivo s názvem Ječ-man, na které firma použila slad z polí, na kterých projekt probíhá.
„Chceme milovníkům piva ukázat, že ječmen potřebujeme pro české pivo. Určuje jeho chuť i barvu. Proto jsme uvařili speciál stylu Bock. Ten je výrazně sladový. Díky použitým plzeňským a karamelovým sladům má Ječ-man příjemně plný charakter. Jde o silnější, spodně kvašené pivo. Krásně se hodí k zimním měsícům,“ říká Tomáš Drahoňovský, manažer programu Volba sládků.
Prazdroj využívá ječmen od 140 farmářů a zemědělců z Česka. Ročně jej nakoupí zhruba 150 000 tun, což představuje plochu zhruba 30 000 hektarů. Naprostou většinu od nich nakupuje Prazdroj napřímo bez prostředníků. Aktivita spočívající ve využívání regenerativních postupů při pěstování ječmene tak má i výraznou krajinotvornou roli a podporuje udržitelné hospodaření v krajině.