Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL ČR), která zastupuje 85 procent legálního trhu lihovin a jejíž členové za posledních pět let odvedli do státního rozpočtu více než 43 miliard korun na spotřební dani, upozorňuje na to, že diskriminační navýšení spotřební daně pouze u lihovin o 44 procent nevedlo ani ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu, ani k regulaci konzumace alkoholických nápojů. Naopak posílilo černou ekonomiku a vedlo k rozmachu nelegálního trhu s alkoholem.
Diskriminační zvýšení spotřební daně výhradně na lihoviny se ukázalo jako zcela neúčinné, tvrdí UVDL ČR. „Stát daň zvedl o desítky procent, ale příjmy prakticky nevzrostly. Naopak došlo k rozmachu nelegální výroby a prodeje alkoholu. Odhadujeme, že více než 15 procent finančních prostředků, které by stát mohl získat na spotřební dani z lihovin, se ztrácí kvůli nelegálnímu domácímu pálení a prodeji alkoholu mimo legální trh. Jen pro představu, celkový černý trh představuje 1,5 miliardy korun, o které každý rok přichází státní rozpočet,“ uvádí Pavel Dvořáček, prezident UVDL ČR a generální ředitel společnosti Rudolf Jelínek.
Podle unie je nelogické, aby existovaly tak dramatické rozdíly mezi spotřební daní z piva, vína a lihovin, když samotný alkohol působí na lidský organismus naprosto stejně: „Když porovnáme běžné porce alkoholických nápojů, tak 0,5 litru desetistupňového piva obsahuje asi 16 gramů alkoholu, 0,2 litru vína 19 gramů a panák vodky 13 gramů.“
Za pivo spotřebitel zaplatí spotřební daň ve výši 1,60 koruny, ale za vodku 6,25 koruny. Lihoviny jsou zdaněny pětkrát více než pivo, přičemž tiché víno není zdaněno vůbec. Oblíbené prosecco frizante je díky platné legislativě také považováno za tiché víno a daň neplatí.
„To je naprosto nelogický a diskriminační přístup. Stát tímto nastavením nejen deformuje trh, ale i ohrožuje legální výrobce, obchodníky, ale nakonec i spotřebitele, kterým se snaží namluvit, že existuje dobrý a špatný alkohol. A tak, kdo chce levnější alkohol, najde si jinou cestu, ať ve formě levnějších, méně zdaněných produktů, nebo u nelegálních výrobců,“ vysvětluje Vladimír Darebník, výkonný ředitel UVDL ČR.
Nevyslyšené argumenty
Podle unie je důležité zdůraznit, že lihoviny tvoří jen 28 procent spotřeby alkoholu, ale na výběru spotřební daně se podílejí 64 procenty. „Je jasné, kdo skutečně nese daňové břemeno a kdo státu odvádí peníze. Výrobci alkoholu jsou vysoce regulované odvětví podnikání, v rámci kterého by měl stát zajistit rovnoprávnost. My za to nabízíme ekonomickou, právní a zdravotní zodpovědnost a bezpečnost výrobků,“ komentuje Pavel Dvořáček.
„Musíme však s politováním konstatovat, že naše argumenty představitelé státu neslyší nebo slyšet nechtějí. Dlouhodobě prosazujeme férovou spolupráci a komunikaci a chceme být pro stát partnerem, ne protivníkem. Zároveň podporujeme myšlenku, aby finanční prostředky, které stát vybere na spotřební dani od domácích vinařů, se pěstitelům vinné révy vrátily zpět,“ dodává Pavel Dvořáček.
Přestože stát v posledních letech několikrát zvýšil spotřební daň výhradně u lihovin, daňové výnosy z jejich prodeje nikterak nevzrostly, spíše stagnují či dokonce klesají. Od roku 2020 do dnešní doby byla sazba daně zvýšena o 23,2 procenta, inkaso daně však vzrostlo pouze o 8,8 procenta. „Jsme přesvědčeni, že je to jasný důkaz toho, že dochází k přesunu spotřeby k nezdaněným lihovinám z nelegální výroby nebo k méně zdaněným alkoholickým nápojům. Ubyli také cizinci, kterým se nákup v Čechách díky vysoké spotřební dani už nevyplatí,“ upozorňuje Pavel Dvořáček.
To se v konečném důsledku promítá v tom, že dochází k trvalému poklesu oficiálního prodeje lihovin, který byl v roce 2024 nejnižší za posledních deset let. Podle statistických údajů však spotřeba lihovin neklesla, což jen podtrhuje obavy z prudkého vzestupu černého trhu.
Růst černého trhu
UVDL ČR odhaduje, že do zahájení výrazného růstu sazby spotřební daně činil černý trh přibližně pět procent celého trhu. V posledních letech se však tento objem zvyšuje o objem lihovin vyrobených podomácku v nelegálních pálenicích. Oficiální a zdaněné pěstitelské pálení se totiž za posledních deset let snížilo o 50 procent, tedy z 2,8 milionu litrů na pouhých 1,3 milionu litrů stoprocentního alkoholu.
V neposlední řadě také výrazně klesly nákupy lihovin v pohraničních oblastech. Podle dostupných dat o více než 55 procent, protože v důsledku vysoké daňové zátěže přestává být alkohol v České republice atraktivní pro zahraniční zákazníky. Spotřební daň na lihoviny je dnes v České republice totiž vyšší než v sousedním Rakousku, Německu či na Slovensku.
„Naše obavy o nahrávání rozmachu nelegálního obchodu s lihovinami umocňuje navíc to, že se nám i přes legitimní snahu nepodařilo zabránit tomu, aby se v tichosti a za divných okolností propašovala do právě schváleného zákona o značení lihovin novinka v podobě legalizace velkého balení lihovin. Ty se budou moci nově prodávat i v pětilitrových nádobách. To je jen další riziko, které v minulosti vytvořilo podhoubí pro metanolovou kauzu, která v roce 2012 připravila o život na 55 lidí,“ uvádí Vladimír Darebník.
Výzva politikům
UVDL vyzývá politické strany, aby po volbách komunikovaly s výrobci a prodejci alkoholických nápojů a prováděly jen taková opatření, která budou založena na spravedlivém přístupu ke všem subjektům.
Podle UVDL je navíc zvláštní, že se stát téměř výhradně zaměřuje na tabák a alkohol a vůbec si nevšímá, že bez jakéhokoliv zdanění výrazně a nebezpečně roste spotřeba látek na bázi marihuany či různých psychoaktivních farmaceutických preparátů: „Tyto látky tak potichu a zadarmo přebírají místo na trhu a zejména u mladých lidí představují nemenší riziko než alkohol.“
UVDL dlouhodobě podporuje zodpovědnou konzumaci alkoholu. Projekty jako Pij s rozumem a Pobavme se o alkoholu pomáhají snižovat rizika spojená s nadměrným pitím. Studie ukazují, že i díky nim klesla spotřeba alkoholu mezi mladými lidmi až o 48 procent za posledních 15 let.
