Rok 2026 bude pro české firmy zásadním bodem zlomu v oblasti udržitelnosti. Po období odkladů a nejistoty přichází vlna nové evropské legislativy, která změní marketing, výrobu, obaly i dodavatelské řetězce. Konec vágních eko tvrzení, povinné recyklované materiály, zákaz ničení neprodaného zboží či pokuty za greenwashing až pět milionů korun. Udržitelnost se z reputačního tématu definitivně stává tvrdým byznysovým faktorem, upozorňuje poradenská společnost Cira Advisory.
Rok 2025 se nesl ve znamení nejistoty, revizí a odkladů evropské legislativy v oblasti udržitelnosti. Řada firem si dočasně oddychla, zejména v oblasti ESG reportingu či auditu dodavatelských řetězců. Rok 2026 přináší zásadní obrat od plánování a reportování k reálné akci. Do praxe vstupují již schválené směrnice a nařízení, která výrazně ovlivní fungování firem napříč sektory: od maloobchodu, automotive a textilního průmyslu až po marketing, služby a logistiku.
„Přichází zásadní změny, které mají skutečný dopad na životní prostředí. Zakazuje se ničení neprodaného zboží, skončí nadměrné a nadbytečné obaly, zvýší se transparentnost v komunikaci. Předmětem diskuzí tak nebude reporting a sběr dat, ale zavádění hmatatelných novinek a inovací,” shrnuje Ivana Hekerle, konzultantka společnosti Cira Advisory.
Greenwashing pod drobnohledem zákona
Jedním z nejviditelnějších posunů roku 2026 bude razantní omezení greenwashingu. Od září 2026 začne platit směrnice o posílení postavení spotřebitelů v zelené transformaci, která dává státům účinné nástroje proti klamavé environmentální komunikaci.
Z trhu zmizí obecná tvrzení jako „ekologický“, „zelený“ či „klimaticky neutrální“, pokud nebudou podložena ověřitelnými daty, metodikou a certifikací. Přísnější pravidla se dotknou i komunikace uhlíkové neutrality, životnosti výrobků nebo environmentálních přínosů služeb.
V České republice se počítá s pokutami až do výše péti milionů korun. „Firmy často podceňují, že marketingová sdělení se dostávají do stejné roviny jako smluvní dokumentace. Pokud tvrzení neobstojí při kontrole, nejde jen o reputační problém, ale o reálné právní a finanční riziko,“ upozorňuje Ivana Hekerle z Cira Advisory. Podle ní se právě transparentní, datově podložená komunikace může stát klíčovou konkurenční výhodou příštích let.
Obaly: konec nadměrnosti a nerecyklovatelnosti
Výraznou proměnou projde oblast obalů. Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) začne plně platit od srpna 2026 a zasáhne celý trh od výrobců přes logistiku až po maloobchod. Nová pravidla se netýkají pouze obalů samotných výrobků, ale i transportních a skladových obalů, které dosud často unikaly pozornosti. Firmy budou muset přehodnotit nejen design produktů, ale i celé dodavatelské řetězce. Evropská unie tímto krokem jasně signalizuje, že éra nadměrných, nerecyklovatelných a jednorázových obalů končí. Firmy budou muset výrazně omezit množství obalového materiálu, zajistit plnou recyklovatelnost a připravit se na systémy opětovného použití a zpětného odběru.
V hlavní roli cirkulární ekonomika
Zásadní změny čekají také automobilový průmysl. V roce 2026 se definitivně vydá cestou cirkulární ekonomiky. Připravovaná pravidla zavedou povinnost využívat minimálně 20 procent recyklovaných plastů v režimu closed-loop, tedy ze starých vozidel. Přísné cíle se budou týkat i recyklovaného hliníku a oceli. „Povinné podíly recyklovaných materiálů, materiálové pasy, digitální sledovatelnost a omezení vývozu autovraků mimo EU zásadně promění dosavadní výrobní modely. Cirkularita se stává měřitelným parametrem kvality, nikoli marketingovým sloganem,“ doplňuje Ivana Hekerle z Cira Advisory.
Tyto změny zapadají do širšího rámce připravovaného Aktu o cirkulární ekonomice, jehož cílem je zvýšit do roku 2030 míru cirkularity evropské ekonomiky na 24 procent a snížit závislost na dovozu kritických surovin.
Vzdělávání, móda, sport: signály hlubší změny
Udržitelnost se v roce 2026 začne výrazně prosazovat i v oblastech, které dosud stály stranou hlavního zájmu. České univerzity systematicky začleňují udržitelnost do výuky i vlastního fungování. Pro firmy to znamená příchod nové generace zaměstnanců, pro které je udržitelné uvažování samozřejmostí.
Velký tlak pocítí také módní a textilní průmysl. Od poloviny roku 2026 začne platit zákaz ničení neprodaného oblečení a obuvi pro velké firmy. Značky budou nuceny přesněji plánovat výrobu a hledat nové modely práce s neprodanými kolekcemi. Reuse, opravy a druhý život výrobků se stanou nutností.
Podobný posun je patrný i ve sportu, kde kluby a federace reagují na tlak fanoušků, partnerů a sponzorů a začínají systematicky řešit environmentální dopady svého provozu.
Návrat EUDR: odlesňování znovu na stole
Nařízení o odlesňování (EUDR), jehož účinnost byla odložena, se naplno vrací právě v roce 2026. Firmy pracující se dřevem, kaučukem, sójou, kávou, kakaem či palmovým olejem by měly mít analýzu dodavatelských řetězců hotovou nejpozději v roce 2025. Bez ní hrozí ztráta přístupu na evropský trh. Transparentnost se stává podmínkou dalšího růstu.
