Na český trh se podle ministerstva zemědělství dostávají vejce za dumpingové ceny, jimž tuzemští výrobci nemají šanci konkurovat. Vozí se hlavně přebytky z Polska, z nichž část není vůbec označena. Podle šéfa rezortu Mariana Jurečky se tato vejce prodávají hlavně v obchodních řetězcích Kaufland a Ahold.
Stát letos zvýšil kontroly potravin prostřednictvím Státní veterinární správy (SVS). Vejce, stejně jako ostatní živočišné produkty, musí dovozci nahlašovat SVS den před dovozem. Obchodní řetězce podle ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda ale toto pravidlo nedodržují.
„V červnu jsme například vrátili do Polska zásilku více než 160 tisíc kusů vajec, z nichž část nebyla vůbec označena. Pouhý měsíc předtím jsme zase pozastavili prodej více než půl milionu polských vajec, kterých dodavatel původně nahlásil jen desetinu,“ uvedl Zbyněk Semerád, podle něhož bylo za první pololetí roku 2016 vydáno k obchodu s vejci deset upozornění v Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, zatímco za celý loňský rok to byly jen dvě.
„Máme informace, že dlouhodobě dochází na jednotném trhu EU k záměrné manipulaci s označením země původu vajec, a zároveň k umělému snižování cen dovážených vajec do ČR,“ upozornila předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářská unie Gabriela Dlouhá, podle níž se do Česka vozí hlavně přebytky z polského trhu a pokud dostávají polští producenti vajec skryté podpory, tak jejich konkrétní struktura není známá.
Obchodní řetězce se však nařčením o znevýhodňování tuzemských výrobců oproti zahraničním brání. Například mluvčí Kauflandu Michael Šperl pro ČTK uvedl, že česká vejce tvoří asi 80 procent nabídky řetězce. „Umožňuje-li to situace, vždy dáváme přednost odběrům vajec českého původu,“ dodal, že nákup vajec závisí na mnoha faktorech, jako jsou například kapacity dodavatelů.
Ahold uvedl, že polovina vajec, které prodává, je z Česka. V případě, že mu nabídne za „konkurenční cenu“ v dostatečném objemu vejce český dodavatel, tak jej upřednostní. „Ujišťujeme zákazníky, že v našich obchodech najdou produkty splňující zákonné požadavky značení. Také máme striktní systém kontroly kvality,“ dodala za řetězec Barbora Vanko. Podle ní je každý dovoz řádně hlášený Státní veterinární správě, pouze na jaře došlo k ojedinělému pochybení, přičemž výrobce následně vejce řádně označil.
Výroba až 1,7 Kč versus dovozová cena 0,8 Kč
Náklady na produkci jednoho vejce v Česku se podle náměstka ministra Jiřího Šíra pohybují mezi 1,5 až 1,7 korun za kus. V současnosti se ale podle něho prodávají za 1,2 koruny, výrobci jsou tak ve ztrátě. „Máme indikace, že dovozová vejce se dováží na český trh ještě za nižší ceny, okolo 0,8 koruny za kus,“ dodal Šír, podle něhož tak nelze konkurovat zahraničním dovozům.
Loni se do Česka dovezlo zhruba 800 milionů vajec, meziročně o 123 milionů více. Každý Čech podle ministerstva zkonzumuje ročně přibližně 260 vajec, většinou z tuzemské výroby. Cena v obchodech byla loni 3,1 koruny za kus.
Na skořápce každého vejce by měly být vždy kódované informace o chovu, výjimka je u podniků do 50 nosnic. První číslo na vejci označuje, o jakou metodu způsobu chovu drůbeže jde, dále je na něm písmeny označení země původu a pak registrační číslo chovu.
Pokud jde o chov v ekologickém zemědělství, je první číslo kódu 0. Pokud jde o chov ve volném výběhu, značí se 1, dvojka znamená chov v halách na podestýlce a trojka chovy v obohacených klecích.
