Zahraniční řetězce mají mnohem vyšší marže a přirážky než tradiční prodejci, tvrdí to Družstvo CBA, které provedlo v lednu průzkum, v němž srovnávalo ceny 500 mléčných produktů a lihovin. Z výsledků vyplývá, že v případě řetězců byla výše obchodní přirážky a marže oproti prodejnám na venkově zhruba dvojnásobná.
Výše marže se v prodejnách tradičního trhu pohybuje okolo 35 %. U zahraničních řetězců je její výše v průměru 70 %. Obchodní přirážka velkých řetězců v Česku překračuje stoprocentní hranici, pohybuje se okolo 120 %. Na tradičním trhu dosahuje obchodní přirážka zhruba 60 %. Z tradičního trhu byly ceny sledovány v prodejnách Družstva CBA a Tempo Opava. Zahraniční řetězce zastupovaly Kaufland, Albert a Penny Market.
Výsledky první fáze průzkumu podle CBA ukázaly, že zahraniční řetězce pracují s maloobchodní přirážkou okolo 120 % a jsou o desítky procent dražší než tradiční české maloobchodní prodejny. „Na základě dlouhodobého sledování cenové politiky velkých řetězců jsme očekávali, že porovnání vyjde o několik procent lépe ve prospěch tradičního trhu. Výsledný rozdíl v řádech desítek procent nás ovšem překvapil,“ uvedl předseda Družstva CBA Roman Mazák.
Zatímco výše marže se počítá vždy z výsledné prodejní ceny, základem pro výpočet obchodní přirážky bývá původní nákupní cena. Obecně proto platí, že procentuální hodnota marže je vždy řádově nižší než hodnota obchodní přirážky. Průzkum Družstva CBA srovnávající ceny v řetězcích a prodejnách tradičního obchodu však ukázal, že marže u stejných výrobků byla v případě zahraničních řetězců v průměru dokonce vyšší než obchodní přirážka u tradičních prodejen. Ta dosahovala průměrné hodnoty 60 %, marže zahraničních řetězců se však dostala v průměru na 70 %. Výsledná průměrná procentuální hodnota obchodní přirážky u řetězců tak dokonce překročila stoprocentní hranici. Vyjádřeno v konkrétních cenách, zatímco například stejná láhev irské whiskey stála v prodejnách tradičního trhu 398 Kč, zahraniční řetězce ji prodávaly za 489 Kč.
„Na nezávislém trhu se pracuje s marží kolem 35 procent, která zahrnuje marži velkoobchodu i maloobchodu. Odhadujeme, že zahraniční řetězce se svojí kupní silou mají s dodavateli vyjednané nižší nákupní ceny, a když k této skutečnosti připočteme rozdíl prodejních cen, dostaneme se k obchodní přirážce řetězců až 120 procent. Tato čísla jsou v tradičním maloobchodu nemyslitelná,“ řekl Roman Mazák.
Podle Romana Mazáka jsou řetězce navzdory vysokým maržím a přirážkám úspěšné, příčina podle něj spočívá v razantním snížení cen několika produktů pro slevové akce a v neúměrně vysokém nacenění ostatních výrobků s běžnou cenou. „Vysoká sleva tak sice přiláká zákazníky do obchodu, ti však ve výsledku utratí mnohem více, než kolik by za stejný nákup zaplatili v prodejně nezávislého trhu. Věříme, že toto zjištění bude dalším krokem ke zboření mýtu, že vesnické obchody jsou dražší než zahraniční řetězce. Pokud by byly procentuální rozdíly mezi cenami minimální, mohly by se objevovat hlasy, že se jedná o náhodu. Takto zásadní rozdíly však dávají tušit, že podobné výsledky lze očekávat nejen u mléčných výrobků a lihovin,“ uvedl Roman Mazák. V průzkumu chce Družstvo CBA v dalších měsících pokračovat. Další fáze se chce zaměřit na cukrovinky a nealkoholické nápoje.
