V prostorách Břevnovského kláštera se za účasti významných hostů uskutečnily oslavy Světového dne chleba. Právě v těchto prostorách se od roku 993 datuje první zmínka o výrobě chleba v Praze. Akci každoročně pořádá Svaz pekařů a cukrářů, jenž se letos zaměřil na posílení úcty a vážnosti gastronomického fenoménu, jakým chléb „náš vezdejší“ v Čechách je.
Právě o nedostatku úcty k chlebu hovořil převor Břevnovského kláštera Prokop Siostrzonek a k větší oslavě tradičního českého chleba vyzval i kuchař Jaroslav Sapík, pekař českých olympioniků Karel Rendl i trenér rychlobruslařek Petr Novák. Oslavy doplnila výstava fotografií Život v době chlebové, která dokumentovala vývoj výroby chleba v naší zemi za uplynulých 100 let. V rámci konference zazněla řada aktuálních informací o výrobě a kvalitě chleba, trendech na trhu a vývoji spotřeby chleba. Viera Šedivá, náměstkyně ministra zemědělství, zmínila připravovanou komoditní vyhlášku, která umožní spotřebitelům lépe se orientovat v označování druhů chleba.
Někteří pekaři kazí trh dumpingovými cenami
Jiří Balabán, předseda představenstva Svazu pekařů a cukrářů ČR, zdůraznil potřebu zvýšit úctu ke chlebu a jeho hodnotu v naší moderní společnosti. Zmínil, že šířka chlebového sortimentu v ČR patří k největším v Evropě, vlastně i na světě. Pekaři se podle něj snaží: modernizují svá výrobní zařízení, budují vlastní sítě speciálních pekařských prodejen – v nich se dnes prodává už více než 13 % pekařského sortimentu. „Radost nám také dělá, že lidé chléb kupují, že ho nevyměnili ani za rozpeky, ani za pomíjivé trendy v takzvané zdravé výživě. Čísla z posledních výzkumů dokonce dokazují, že se zvyšuje počet zákazníků, kteří vybírají a kupují chleba nikoli podle ceny, ale podle kvality, složení a výrobce,“ upozornil Jiří Balabán. Pekaře podle něj trápí nedostatek prestiže a úcty a tomu i odpovídající cenová hodnota chleba. A také to, že někteří pekaři jsou ochotni podbízet se při vyjednávání o výkupních cenách chleba a kazí tak celý trh. Obchodníci i zákazníci tak mají díky dumpingovým cenám pokřivený pohled na skutečné ceny. „Neviníme obchodníky, že chtějí levně nakoupit, ani nevidíme nic špatného na tom, že my chceme prodat za cenu, která odpovídá kvalitě a hodnotě našich výrobků. Viníme sami sebe, že jsme se dosud nedokázali zbavit takových kolegů, kteří v honbě za rychlými cíli pomáhají ničit tisícileté řemeslo, a to navíc na úkor vlastních zákazníků,“ naznačil hlavní problémy na trhu a apeloval na zdravý rozum, odlišení zrna od plev, poctivého pekaře od nepoctivého a kvalitního chleba od napodobeniny. „Chléb by měl být víc než jen nástroj konkurenčního boje,“ dodal předseda představenstva.
V Penny Marketu roste zájem o regionální pečivo
Zástupce generálního partnera Světového dne chleba, společnosti Penny Market Radek Mlích poukázal na inovace a aktuální spotřebitelské trendy při nákupu chleba. Podle prodejních dat společnosti roste celý pekařský sortiment, tak například kusový prodej housek vzrostl téměř o třetinu, balený chléb pak o 14 %. Nejvíce se daří regionálním výrobkům, které vykázaly téměř 60% nárůst v prodeji počtu kusů. Aktuálně je 97 % prodejen Penny Marketu pokrytou zavážkou regionálních pekařských výrobků a firma je podporuje celoplošnou kampaní s důrazem na původ chleba. V rámci oslav dekorovala společnost pět svých nejlepších regionálních dodavatelů pečiva. „Do budoucna se chceme více zaměřit na cechovní normy, bio výrobky, vegetariánskou i veganskou nabídku,“ přiblížil plány Radek Mlích a potvrdil, že se rozhodně nebojí inovací. Penny Market byl prvním řetězcem, který nabídl zákazníkům chléb s podílem cvrččí mouky a aktuálně v tomto segmentu rozšířil sortiment také o nabídku sladkého pečiva.
Pekařské řemeslo provází inovace a rozšiřování sortimentu
Nabídka pekařských výrobků v obchodech je naprosto nesrovnatelná s obdobím před 25, 50 či 100 lety. Český pekařský trh je, co se týče šíře sortimentu, zákaznického servisu a nízkých cen pro spotřebitele na vysoké úrovni. Tam, kde před rokem 1989 existovala nabídka cca 35–40 výrobků, je dnes samozřejmostí 250–300 druhů chleba a pečiva. Tam, kde existovaly 2-3 druhy chleba, jich dnes najdeme v regálech 20–30. Inovace a neustálé rozšiřování sortimentu, to je pekařině denně viditelná samozřejmost a s ní souvisí i kvalita. Podle spotřebitelského průzkumu kvality potravin, který prováděl Ústav zemědělských a ekonomických informací, jsou hodnoceny pekařské výrobky (spolu s pivem) jako nejkvalitnější potraviny. Chléb má dokonce největší nárůst kvality od roku 1989, a to o 48 %.
Také prodejní doba a zákaznický servis je dnes nesrovnatelný s minulostí. Nákup chleba je možný 7 dní v týdnu, od rána do večera. V pekařských speciálkách, kterých je v ČR okolo 2,5 tisíce, si mohou spotřebitelé koupit čerstvý chléb a regionální speciality přímo od výrobce.
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
