Na společné tiskové konferenci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) a společnosti Nielsen, která proběhla 24. října 2018, kromě jiného zaznělo, že ve 2. čtvrtletí tohoto roku se výrazně zpomalil růst tržeb za rychloobrátkové zboží v maloobchodě. Přispívá k tomu kromě posunu velikonočních svátků do prvního čtvrtletí také růst cen, což se vzájemně podepsalo na poklesu spotřeby. Nejvýraznější růst tržeb zaznamenaly privátní značky, kterým se po předchozí stagnaci daří růst. Šíří se také obliba on-line nakupování a v porovnání s Evropou jsou čeští spotřebitelé v této aktivitě nadprůměrně vyspělí. Nezaostávají ani v nákupu potravin a drogistického zboží, ačkoliv tuto oblast výraznější růst teprve čeká.
Výdaje českých spotřebitelů za potraviny a drogérii v maloobchodě stále rostou, ale ve 2. kvartálu 2018 zaznamenali maloobchodníci pomalejší růst tržeb (+0,9 %) v porovnání s druhým kvartálem roku 2017. Tempo růstu ovlivnilo především zvýšení cenové hladiny FMCGo téměř 4 %, naopak jeho spotřeba se ocitla v negativních číslech – za celkovým poklesem o téměř 3 % stojí především potravinové kategorie (-3,5 %), ale také drogistický koš zaznamenal pokles o půl procenta. Pokles objemu je v rámci evropských zemí nejviditelnější v ČR a SR. Vyplývá to z údajů maloobchodního auditu společnosti Nielsen.
Hlavním tahounem byly sezonní kategorie
„Hlavním tahounem navýšení tržeb ve druhém čtvrtletí roku 2018 byly sezonní kategorie. Díky nadprůměrně teplému jaru se vypilo o 8 procent více alkoholických nápojů, v rámci kterých nejrychlejší růst zaznamenalo pivo, ´tuzemák´, vodka, radlery i cidery, podobně se dařilo také nealko nápojům. Zmrzliny navýšily tržby dokonce o 20 procent,“ vysvětluje Karel Týra, generální ředitel společnosti Nielsen. „Zajímavý je také pohled na výrobce potravin a drogerie, kteří nejvíc přispěli ke kvartálnímu nárůstu tržeb. Je to právě skupina menších hráčů z hlediska tržeb, která navýšila tržby více než skupina TOP 30 hráčů, a to v průměru o 4 procenta.“ Český maloobchodní trh je v porovnání se západními zeměmi typický dlouhodobě vysokým procentem zboží prodaného ve slevových akcích a s tím spojeným nízkým podílem privátních značek. Karel Týra naznačuje změnu: „Nejrychlejší růst vidíme v sektoru privátních značek. Po několika letech stagnace až mírného poklesu důležitosti privátních značek sledujeme v tomto roce opětovný růst zájmu spotřebitelů také o značky vyráběné pod hlavičkou řetězců, za které jsme utratili ve druhém kvartálu o téměř 7 procent více než ve stejném období před rokem“.
Obchodní řetězce mají stále větší zájem o spolupráci s lokálními dodavateli
Podle Tomáše Prouzy, prezidenta SOCR ČR, si obchodní řetězce uvědomují zvyšující se zájem spotřebitelů o privátní značky. „Privátní značky už dávno nejsou synonymem levného nákupu, dnes obchodní řetězce vytvářejí samostatné produktové řady od základních až po výběrové. Navíc v nich roste objem potravin od českých výrobců. Obchodní řetězce mají přitom plnou kontrolu nad jejich produkcí, takže dvojí kvalita už nepředstavuje zásadní problém. Jsou navíc transparentní, spotřebitel má proto garanci toho, kdo je vyrobil a jaké je jejich složení. Pokud jde o podporu českých potravin, je dobré zdůraznit, že obchodní řetězce v loňském roce vyvezly výrobky českých producentů v hodnotě bezmála 18 miliard korun.“
V posledních letech se do popředí zájmu výrobců, řetězců a spotřebitelů dostává také otázka lokálních produktů. Preferenci českých výrobků deklaruje až 77 % Čechů a při posuzování kvality umísťují v žebříčku atributů čeští spotřebitelé zemi původu na druhé místo hned po složení produktu. „Je sice pravda, že za poslední roky se v celkovém nákupním košíku neobjevuje výrazně více lokálních značek, avšak při pohledu na jednotlivé kategorie sledujeme velké rozdíly. Tam, kde se klade důraz na čerstvost, například u mléčných výrobků, český spotřebitel oceňuje lokálnost, což přispívá k posílení domácích značek. V mléčných produktech čeští spotřebitelé posuzují lokálnost ještě více ‚patrioticky‘. V České republice preferuje tuzemskou produkci v mléčném segmentu až 80 procent spotřebitelů, což je výrazně více než globální průměr 54 procent i než evropský průměr 66 procent,“ objasňuje Karel Týra.
Jak připomněl Tomáš Prouza, obchodní řetězce mají stále větší zájem o spolupráci s lokálními dodavateli. „Na pultech našich členů roste objem potravin nakupovaných nejen od velkých českých výrobců, ale právě od vysloveně lokálních. Obchodní řetězce tomu přizpůsobují i svou strategii nákupu, kdy má řada supermarketů či hypermarketů právo nakupovat vybrané zboží napřímo v daném regionu. I tady však platí zásada ekonomické výhodnosti, která stojí na nabídce zboží v příslušné kvalitě za konkurenceschopné ceny. Obojí totiž spotřebitel očekává.“
V on-line nakupování jsme nad evropským průměrem
E-commerce je velkým tématem ve světě i v tuzemsku. Roste počet e-shopů a procento lidí preferujících on-line typ nakupování. Karel Týra porovnává: „V on-line nakupovaní jsme v Evropě nadprůměrně vyspělí, v mnoha kategoriích je procento českých nakupujících vyšší než v jiných evropských zemích, například v módě, elektronice, osobní hygieně a kosmetice, lécích, krmivech pro mazlíčky, ale také v potravinách. V oblasti rychloobrátkového zboží, které má ještě velký potenciál růstu, jsme dokonce v rámci okolních zemí V4 na špičce v on-line nakupování.
Při porovnání nákupního košíku potravin a drogerie u spotřebitele nakupujícího on-line a v kamenných prodejnách moderního maloobchodního trhu jsou velké rozdíly, především v podílech čerstvých potravinových kategorií a drogistických kategorií zdraví a krásy. Karel Týra specifikuje: „Zatímco čerstvé, mražené a mléčné potraviny preferujeme nakupovat v kamenných prodejnách, produkty ze segmentů zdraví, krásy a čistících produktů tvoří naopak větší procento v nákupním koši on-line nakupujícího.“
Karel Týra přibližuje také prototyp zákazníka pravidelně nakupujícího potraviny a drogérii přes e-shop: „On-line tyto kategorie nejčastěji nakupují ženy s vysokoškolským vzděláním a vyššími příjmy. Hlavními motivy jsou pohodlí, doručení domů, možnost porovnat zboží a cenu, možnost vyhledat dodatečné informace o produktu, zábava, šířka sortimentu a v neposlední řadě také nedostatek času nakupovat v kamenném obchodě.“
