Návštěvnost regionálních nákupních center vloni meziročně vzrostla o 23,5 %. Průměrná útrata během jedné návštěvy dosáhla 268 korun. To představuje meziroční nárůst o 5,9 % a téměř 25% navýšení oproti roku 2019. Obraty vzrostly meziročně (+31,5 %) i v porovnání s předpandemickým rokem 2019 (+11,1 %). Vyplývá to z analýzy Shopping Centre Index, kterou připravila společnost CBRE podnikající v oblasti správy a pronájmu maloobchodních prostor.
Přestože začátkem loňského roku působila na český maloobchodní trh ještě doznívající protipandemická opatření, očekával se brzký návrat k normálu. Válečný konflikt na Ukrajině však zásadně ovlivnil další ekonomický vývoj. A to především v zemích střední Evropy včetně tuzemska. Na rychlý nárůst cen (inflace v ČR se meziročně zvýšila o 15,1 %) a nákladů na energie reagovala dalším poklesem již oslabená důvěra zákazníků.
Jaký to mělo dopad na nákupní centra v České republice? A jaká v současnosti panuje na trhu nálada nejen mezi zákazníky, ale i samotnými prodejci? Odpovědi nejen na tyto otázky přináší společnost CBRE, lídr v oblasti správy a pronájmu maloobchodních prostor ve své analýze Shopping Centre Index. Tu navíc doplňují dva aktuální průzkumy zaměřené na vývoj zákaznického chování a očekávání na straně maloobchodníků.
Dominuje móda
„Struktura nákupních center a rozložení jednotlivých maloobchodních sektorů se i přes četné prognózy o zásadní restrukturalizaci maloobchodu po pandemii Covidu-19 nezměnila. Celkové ploše i nadále dominují s cca 25 procenty móda a potraviny. S deseti procenty následuje specializovaný maloobchod, například drogerie, lékárny, optiky, knihkupectví či hračkářství. Osm procent má kategorie sportu,“ komentuje Klára Bejblová, expertka CBRE na průzkum trhu a poradenství v oblasti maloobchodu pro Českou republiku a region Evropy.
Jak pokračuje: „Z hlediska dynamiky vývoje vloni došlo k největšímu meziročnímu nárůstu nájemní plochy v sektoru služeb (plus devět procent) a gastronomii (plus pět procent). Další významné změny zaznamenala kategorie módy, zejména z pohledu proměny nájemců. Na straně jedné proběhlo uzavírání některých obchodů způsobené redukcí méně výkonných poboček anebo akvizicí vybraných značek. Na straně druhé řada populárních brandů a diskontních řetězců expandovala.“
Návštěvnost regionálních center vzrostla
Návštěvnost regionálních nákupních center vloni meziročně vzrostla o 23,5 %. V porovnání s hodnotami z předcovidového roku 2019 nicméně přesto zaostávala o 11 %. První kvartál byl ještě poznamenán ochrannými opatřeními, v druhém pak na základě odložené spotřeby a částečně i migrační vlny z Ukrajiny došlo k nárůstu. Do konce roku pak ale návštěvnost nepatrně klesala, a to z důvodu omezování výdajů a snižující se důvěry zákazníků.
„Aktuální průzkum CBRE mezi zákazníky potvrdil, že Češi nejčastěji vyrážejí do obchodních center kvůli nákupu v hypermarketech anebo supermarketech, a to i několikrát týdně. Za nimi následují obchody s oblečením a restaurace či provozovny rychlého občerstvení a kavárny. Ty jsou důvodem, proč až 13 procent respondentů zavítá do obchodního centra alespoň jednou týdně. Obecně vyšší frekvence je patrná u obyvatel Prahy a dalších krajských měst, stejně jako u mladší generace ve věku 18 až 25 let,“ popisuje Michaela Šoková, vedoucí retail marketingu v CBRE.
Obraty zaznamenaly významný růst
Průměrná útrata během jedné návštěvy OC vloni dosáhla 268 korun, což představuje meziroční nárůst o 5,9 % a téměř 25% navýšení oproti roku 2019. Obraty vrostly meziročně (+31,5 %) i v porovnání s předpandemickým rokem 2019 (+11,1 %). „Čtyři z devíti hlavních sektorů zaznamenaly oproti roku 2019 dvouciferný růst. Premiantem byl sektor služeb, který si polepšil o 35 procent. Hlavní podíl na tom měly cestovní kanceláře, které zvýšily své obraty o téměř 90 procent. Po zásadně omezeném provozu v předchozích dvou letech bylo patrné oživení u kadeřnických a kosmetických salonů, nicméně na výši obratů z dob před pandemií nenavázaly (mínus tři procenta). Ještě větší úspěch kategorie služeb pak tlumily především obraty obchodů s chovatelskými potřebami (mínus devět procent), u kterých pozorujeme pokračující redukci prodejů vlivem online nakupování,“ uvádí Klára Bejblová.
Jak dodává: „Druhý největší růst obratů zaznamenal sektor elektroniky (plus dvacet procent), a to u téměř všech konceptů. Specializovaný maloobchod, který měl díky lékárnám, optikám a drogériím nejlepší dynamiku výkonnosti v předchozích dvou letech, i nadále rostl, a to o 19 procent. Ke dvoucifernému růstu se navíc vrátil i sektor gastronomie, který ve srovnání s rokem 2019 dosáhl třináctiprocetního zlepšení.“
Móda pro mladé má nejlepší dynamiku
Prestižní sektor módy sice zaznamenal jednoprocentní pokles obratů oproti 2019, nicméně při srovnání s předchozími dvěma roky jde o výrazný posun k lepšímu. K podkategoriím s nejlepší dynamikou patřily móda pro mladé (+9 %) a pro muže (+12 %). Naopak obchody specializované na oblečení a doplňky pro ženy, jimž stále více konkurují značky se smíšenou módou nabízející dámské kolekce, měly nejslabší vývoj (-24 %).
„Obecně pozitivní trend ve zvyšování obratů potvrzují i výsledky našeho květnového průzkumu mezi maloobchodníky. Ty ukazují, že 70 procent retailerů aktuálně dosahuje 100% až 120% úrovně tržeb z roku 2019,“ říká Jan Janáček, vedoucí retail sektoru a oddělení maloobchodních pronájmů v CBRE.
Maloobchod zdražoval méně
„Nicméně bezbřehý optimismus mírní dlouhodobý nárůst provozních nákladů na straně jedné a obava ze ztráty zákazníka, potažmo jeho snížené kupní síly, na straně druhé. I proto stojí za pozornost přístup maloobchodníků ke zvyšování cen. Překvapivé je zjištění, že i přes vyšší inflaci v ČR, zdejší maloobchod s výjimkou potravin zdražoval méně razantně než retaileři v regionu střední a východní Evropy. Konkrétně 42 procent dotázaných značek působících v tuzemsku zvýšilo své ceny v rozmezí od 10 do 15 procent, zatímco značky v regionu CEE o 15 až 20 procent. Současně necelá čtvrtina zvýšila ceny nad úroveň 20 procent, k čemuž nepřistoupil nikdo z českých respondentů,“ doplňuje Jan Janáček.
A toto rozhodnutí se ukazuje jako správné, protože tuzemský zákazník je na cenu velmi citlivý. „Současné zvyšování cen ovlivňuje nákupní rozhodování 96 procent respondentů. Bez ohledu na pohlaví, věk anebo region je zřejmé, že cena hraje významnou roli. Většina dotazovaných uvedla, že momentálně nejvíce omezuje výdaje v restauracích, rychlém občerstvení či kavárnách (83 procent respondentů) a v kinech (80 procent). Růst cen přispívá rovněž ke zvýšenému zájmu o věrnostní programy. Využívá je naprostá většina (93 procent) respondentů, což je o deset procentních bodů více než vloni,“ doplňuje Michaela Šoková.
Růst nájemného zaznamenaly všechny sektory
Průměrný meziroční růst nájemného v regionálních OC v roce 2022 činil 4,9 % a pohyboval se tak nad hladinou evropské i české indexace. To by za standardních podmínek naznačovalo u nově uzavřených smluv nárůst o cca 10 %, nicméně do loňských cen se částečně promítly i slevy na nájemném z roku 2021. Z toho důvodu průměrné nájemné v porovnání s rokem 2019 vzrostlo o 4,2 %.
„Nejvyšší dynamiku s přibližně devítiprocentním nárůstem měly sektory delikates, gastronomie a specializovaného maloobchodu. Zatímco u delikates šlo především o korekci nájmu po loňských slevách, specializovaný maloobchod vykazuje růst průměrného nájemného dlouhodobě. Sektor služeb a módy zaznamenal shodně meziroční zvýšení o dvě procenta. Ovšem zatímco průměrné nájmy v sektoru služeb vzrostly oproti roku 2019 o více než devět procent, v segmentu módy naopak poklesly o čtyři procenta. Důvodem je hlavně dlouhodobý tlak na nájemné vyvolaný nižší konkurencí u středně velkých a velkých jednotek tvořených kotevními nájemci,“ vysvětluje Klára Bejblová.
Míra neobsazenosti v regionálních nákupních centrech v tuzemsku vloni nepatrně poklesla z 4,4 % na 4,1 %. V roce 2019 činila průměrná míra neobsazenosti 3,5 %.
Obchodní centra versus on-line nakupování
Pandemie výrazně zvýšila zájem o e-commerce. Tuzemský trh je v tomto směru vyspělý. Podíl on-line tržeb na celkových maloobchodních tržbách dosahuje 17 %. Třetina českých maloobchodníků zúčastněných v průzkumu CBRE hlásí, že podíl on-line tržeb u nich činí mezi 21 a 30 % (versus 11 % až 20 % v regionu CEE). U obou skupin rostou nejrychleji segmenty módy a stravování, což ukazuje na nově nabyté nákupní zvyklosti během covidového období.
„Výsledky zákaznického průzkumu odhalují, že on-line nakupuje až 87 procent respondentů, což je téměř o sedm procentních bodů více než vloni. Nejvyšší míru využívání vykazuje věková skupina 35 až 44 let (90 procent) a nejmenší kategorie 65 plus (77 procent), u níž je ovšem třeba zmínit patnáctiprocentní zlepšení oproti loňsku. Naopak lehce překvapivý je meziroční pokles zájmu o on-line nakupování u nejmladší věkové skupiny 18 až 25 let. Nicméně tento trend je pozitivním ujištěním pro obchodní centra, že mladí lidé, ač žijí hodně v on-line světě, také touží po osobním zážitku,“ komentuje Michaela Šoková.
Potenciálním problémům proto budou čelit ti retaileři, kteří do svých obchodních strategií dostatečně dobře neintegrovali omnichannel přístupy kombinující více prodejních a komunikačních kanálů od fyzických prodejen a showroomů až po sofistikované e-shopy.
Veškeré změny se promítají do strategií retailerů
„Získaná data dále ukazují, že 54 procent českých respondentů plánuje další expanzi a rozšiřování maloobchodní prodejní sítě. Naopak 38 procent zvažuje uzavírání prodejen anebo redukci prodejních ploch. Současně 69 procent maloobchodníků chce dosáhnout přejednání podmínek stávajících nájemních smluv tak, aby lépe odrážely tržní korekce. Obecně negativnější sentiment českých nájemců se odráží i v jejich snaze o větší flexibilitu nájemních vztahů. Jde o možnost jednodušeji vypovědět nájemní smlouvu anebo ji uzavírat na kratší dobu trvání, než je standardních pět let,“ popisuje Jan Janáček.
Z pohledu preferovaných typů lokalit pro expanzi jednoznačně dominují regionální obchodní centra. A to jak pro oslovené české nájemce (42 %), tak ty z regionu CEE (58 %). Hned na druhém místě figurují stále oblíbené high streets, následované retail parky.
Poslední zjišťovanou oblastí bylo velmi diskutované téma problematiky dodavatelských řetězců. Postoje českých nájemců i těch ze CEE jsou podobné, kdy se 27 % chystá zaměřit na cílenou diverzifikaci dodavatelského řetězce ve prospěch evropských dodavatelů a výrobních destinací.
O Shopping Centre Indexu
CBRE Shopping Centre Index je jediným tržním ukazatelem, který nepřetržitě sleduje výkonnost regionálních nákupních center v České republice. A to již od roku 2013. Analyzuje vzorek 21 nákupních center v regionech (kromě Prahy) s maloobchodní plochou přesahující 600 000 metrů čtverečních. To je více než 35 % z celkového objemu nákupních center v regionech.
Přibližně 70 až 85 % plochy tvoří nákupní galerie. Zbytek zaujímají potravinové řetězce, multiplexy a další volnočasové koncepty jako dětské koutky, bowlingové herny, kasina nebo myčky aut. Ty se nachází až ve třetině center. Právě tyto segmenty (mimo nákupní galerie) nejsou součástí indexu, protože by mohly způsobit zkreslení výsledků.
