Na domácím trhu s potravinami dominují dvě německé skupiny, Schwarz provozuje prodejny Lidl a Kaufland, Rewe obchody Penny a Billa. Celkem mají roční tržby ve vyšších desítkách miliard korun. „To jim dává velkou vyjednávací sílu při jednání s dodavateli, mezi než patří čeští zemědělci a potravináři,“ tvrdí Agrární komora České republiky. Ta sa chce obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby prověřil případné zneužívání této tržní síly.

Skupina Schwarz utržila za své poslední účetní období prostřednictvím českých prodejen Lidl a Kaufland dohromady 136 miliard korun. Skupina Rewe měla za rok 2021 v tuzemských obchodech Penny a Billa tržby ve výši 73 miliard korun.

Jednička a dvojka tuzemského maloobchodu Lidl a Kaufland, dále obchodní řetězce Penny, Billa a dalších sedm sítí ovládá 75 procent trhu. „Toto rozložení sil dává obchodníkům sílu, které se zhruba 60 tisíc českých pěstitelů plodin a chovatelů hospodářských zvířat nemůže rovnat. Velké zahraniční obchodní řetězce si proto mohou diktovat podmínky a určovat, co se bude na domácím trhu prodávat a co ne,“ upozorňuje Agrární komora ČR.

Komora: Zemědělci potraviny nezdražují

„Ve veřejném prostoru se nyní hledá viník drahých potravin. Musíme se při pohledu na tržní sílu německých skupin Schwarz a Rewe na našem trhu s potravinami ptát, do jaké míry mohou ovlivňovat ceny na pultech. Agrární komora ČR chce proto požádat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby prověřil případné zneužívání tržní síly těchto skupin,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

„Rychle rostoucím nákladům čelí všechny články dodavatelsko-odběratelské vertikály. Zemědělci, potravináři i obchodníci mají ale různé manévrovací možnosti, jak promítnout tyto náklady do cen, za něž prodávají. Komu a s jakou úspěšností se to daří, ukazují jednoznačně oficiální statistiky. U řady potravin, jako jsou cukr, drůbeží maso nebo jablka, zemědělci zvyšovali ceny nejpomaleji ze všech. Jednoznačně proto odmítám, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny,“ doplňuje Jan Doležal.

Cukr je příkladem potraviny, u které cena na pultech vystřelila nahoru. V období od loňského září do prosince zdražil v obchodech o 77 procent. U výrobců se cena zvýšila ale jen o 51 procent. Výkupní ceny cukrové řepy se v tomto období dokonce snížily o 14 procent. Pěstování cukrové řepy se v Česku věnuje kolem 950 pěstitelů. Na každého z nich připadá průměrná výměra kolem 60 hektarů. Tomu odpovídá i jejich vyjednávací síla ve vztahu k odběratelům a vliv na výkupní ceny.

Jablkům hrozilo, že zůstanou na stromě

Další častá položka v nákupním seznamu, kuřata, v obchodech zdražila v loňském roce podle oficiálních statistik v meziročním srovnání o 26 procent. U zpracovatelů to bylo o 27 procent a výkupní ceny kuřat u zemědělců stouply pouze o 18 procent. „Ve výkrmu kuřat jsou náklady vyšší o desítky až stovky procent na energie, pohonné hmoty, krmné směsi, obaly a jejich zpětnou recyklaci (poplatek Eko-Kom) nebo mzdy. Možnosti chovatelů a zpracovatelů promítat růst nákladů do výkupních cen jsou mizivé. Slova prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR o agrobaronech mi proto připadají jako ubohé a trapné urážky zemědělců,“ uvádí předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Jablka, která byla určená pro ukrajinský a ruský trh, se zase kvůli válce hromadila na evropském trhu. Tyto přebytky si velké obchodní řetězce nechávaly dovážet především z Polska. Tím podle Agrární komory ČR pokřivily tuzemský trh. Farmářská cena jablek loni klesla o průměrných deset procent oproti předešlému roku. Zatímco v obchodech se cena snížila o pouhé procento.

Hrozilo proto, že až třetina jablek zůstane na stromech, protože ve skladech byla ještě úroda z předešlé sklizně. Situaci pomohly částečně až samosběry jablek. „Dlouhodobě nepřiznivá situace nutí pěstitele zvažovat, zda se jim produkce jablek vyplatí. Za poslední dekádu a půl ubylo z české krajiny 2,5 milionu jabloní. Očekáváme, že jen v nadcházející sezoně nenávratně zmizí další milion stromů,“ sděluje předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Omezené možnosti promítat vysoké náklady do výkupních cen drtí české pěstitele i chovatele dlouhodobě. Ke zlepšení situace by podle Agrární komory ČR mohla přispět novela zákona o cenách. „V mnoha případech nebyla vůle ze strany orgánů státní správy aplikovat zákon o cenách v praxi. Prodej za podnákladové či podnákupní ceny představuje pro české zemědělce obrovský problém,který bychom měli konečně začít řešit,“ dodává prezident Agrární komory ČR.

Současně Agrární komora ČR upozorňuje, že novelizace zákona o významné tržní síle byla promarněnou příležitostí. Nesouhlasí s výkladem, že by vzhledem k tržnímu podílu byly řetězce vůči dodavatelům v závislém postavení.

Svaz obchodu s komorou nesouhlasí

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR s tvrzením Agrární komory nesouhlasí. Podle něj sehrály obchodní řetězce naopak pozitivní roli, protože cenový nárůst tlumily.

„Za prudkým růstem cen potravin stojí především nedostatečná konkurence na straně zemědělců a potravinářů. Z dat Českého statistického úřadu zřetelně vyplývá, že tempo růstu cen potravin v obchodě bylo během celého loňského roku mnohem nižší v porovnání s rostlinnou a živočišnou výrobou. Jestliže růst cen v rostlinné výrobě byl 37,1 procenta a v živočišné 24,4 procenta, tak u potravin a nápojů se jednalo o 12,9 procent. Jsou to právě obchodní řetězce, které tlumí cenový nárůst. Část růstu cen absorbovaly do svých marží,“ konstatuje prezident svazu Tomáš Prouza.

Jak doplňuje, „určitě je zapotřebí zmínit účelově vyvolaný dojem ze strany agrobaronů, že dojde k razantnímu růstu cen potravin a my třeba za chléb zaplatíme klidně až 200 korun a za rohlík 15 korun. Připravovali tak zákazníky na to, aby akceptovali razantní zvýšení cen, a ještě pak byli vděční, že k němu v plné míře nedošlo. Přitom se ceny elektřiny nebo třeba pšenice vrátily zpátky na původní úroveň.“ Tuzemský retail podle něj zvládl jednotlivé výzvy se ctí a představuje i nadále jeden z majáků v rozbouřených časech.

Řetězce a potravináři spolupracují

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR dále upozorňuje, že existuje nespočet příkladů úspěšné a dlouhodobé spolupráce mezi českými zemědělci či potravináři a obchodníky. „Obchodníci jsou připraveni vykoupit vše, co domácí zemědělci vypěstují a potravináři vyrobí. Musí to být však v dostatečné kvalitě a za odpovídající cenu, kterou jsou lidé ochotni akceptovat,“ uvádí.

Vysoké ceny potravin změnili nákupní zvyklosti spotřebitelů.  „Na trhu se již reálně projevují zhoršené ekonomické podmínky. To se ukazuje i na tržbách v maloobchodě. Ty v prosinci 2022 klesaly již osmý měsíc v řadě. Za celý loňský rok se tržby v maloobchodě meziročně snížily o 3,6 procenta, z toho u potravin klesly o 5,1 procenta a u nepotravinářského zboží o 2,9 procenta. V této souvislosti se mění spotřebitelské chování. Lidé nakupují častěji méně položek. Omezují plýtvání a striktněji se drží nákupního seznamu. Častěji vyhledávají akční ceny. V roce 2022 dosáhl podíl prodaného zboží v promoci již 62 procent. Vedle toho rostl zájem o privátní značky, jichž podíl na trhu loni přesáhl 26 procent,“ dodává Tomáš Prouza.