Svaz vinařů, Vinařská unie a ostatní vinařské spolky a sdružení nesouhlasí se záměrem Ministerstva financí ČR zavést nenulovou spotřební daň z tichého vína. Takový krok by významně poškodil celý sektor vinařství a vinohradnictví i další navazující obory – gastronomii a cestovní ruch. Návrh z dílny NERV odmítají i jihomoravští starostové.
Spotřební daň z vína nemá žádný vinařský stát v Evropské unii1. V Česku přitom reálně hrozí zavedení daně ve výši 23 korun a 40 haléřů na litr tichého vína. To představuje několikanásobně vyšší sazbu, než kterou se v Česku daní pivo. Spolu s daní by vinařům přibyla povinnost zřízení daňových skladů, zkalibrování nádrží na výrobu a skladování vína a zřízení zajištění daně za víno v daňových skladech na zvláštních účtech, tedy další výdaje a administrativu. V případě přijetí vládního opatření se tak spotřebitelé musí připravit, že láhev moravského vína zdraží o přibližně 40 korun.
„České vinařství je silně provázaný ekosystém, kde členění na malé a velké nemá zásadní význam. Zavedení spotřební daně na tiché víno by byla pohroma pro všechny vinaře bez rozdílu a odmítáme ho v jakékoliv výši. Návrh NERVu slepě pracuje jen s příjmy do státní kasy, aniž by zohlednil reálné dopady opatření. Absolutně nepočítá s poklesem prodejů, který rozhodně nastane po promítnutí daně do ceny vína, a ani s dopady nárůstu černého trhu, nezaměstnanosti a dodatečných nákladů státu na správu, výběr a kontrolu spotřební daně. Z fiktivních 4,1 miliardy korun se tak nevybere ani polovina, a to za cenu likvidace tradičního odvětví,“ říká Martin Chlad, prezident Svazu vinařů.
Pokles prodejů, omezení investic i strach z propouštění
V reakci na připravovaný návrh zrealizovala Vinařská unie v prvním květnovém týdnu průzkum mezi největšími vinařskými subjekty. Z něj vyplynulo, že všichni oslovení očekávají v případě zavedení daně výrazný pokles prodejů, a to v řádech desítek procent. Většina firem by proto sáhla k omezení nebo úplnému zastavení investic a devět z deseti vinařství by muselo propouštět.
„Zcestné nápady na dvojí zdanění podle velikosti nebo absurdita v podobě zvýšení daně z šumivých vín jen poukazují na nekompetentnost a absolutní neznalost odvětví. Silné ekonomické vazby a vzájemná provázanost mezi vinaři v rámci dodavatelských řetězců vytváří nesmírně sensitivní prostředí. V případě poklesu prodejů omezí velcí hráči výkup a zpracování domácích hroznů, zastaví inovativní projekty a sdílení know-how. To vše povede v konečném důsledku k rozvratu českého vinařství. Je otázkou, zda to vládě za to opravdu stojí,“ říká Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie.
Vinařská unie navíc připomíná i průzkum provedený v období od 1. června do 31. července 2021, v němž současná vládní koalice před svým zvolením do Poslanecké sněmovny jednoznačně odmítla jakékoliv úvahy týkající se zavedení této spotřební daně.
Zdanění tvrdě dolehne na moravské obce, myslí si starostové
Vinařství a vinohradnictví je významným zdrojem příjmů do rozpočtů stovek obcí a přímo zaměstnává asi 30 tisíc pracovních sil, včetně návazných oborů – gastronomie, turistika a cestovní ruch, zejména v Jihomoravském kraji, a to především v okresech již nyní strukturálně postižených nezaměstnaností a hospodářskou krizí.
„Navrhované opatření by znamenalo ohrožení existence celé řady firem v oboru, nejen samotných vinařů, ale i pěstitelů a dodavatelů vinařských potřeb a dalších. Už teď u nás na Znojemsku pociťujeme silnou konkurenci rakouských vinařů, kde mimochodem spotřební daň na tichá vína nemají. Nechápu, proč chce vláda zrovna teď tímto způsobem dále komplikovat život už tak těžce zkoušeným firmám. Jako starostka druhého největšího města v Jihomoravském kraji tento návrh důrazně odmítám také proto, že víno a s tím spojená vinařská turistika generuje významnou část návštěvnosti našeho města a celého regionu. Podle nedávné studie vypracované společností KPMG pro Jihomoravský kraj patří Znojemsko k hospodářsky znevýhodněným územím kraje. Pokud nám chce vláda tímto způsobem srazit příjmy z cestovního ruchu, pak jsou slova o podpoře znevýhodněných regionů jen prázdné fráze,“ vysvětluje starostka Znojma Ivana Solařová.
Výrobní proces je dlouhý
Ani starosta obce Vrbice Vlastimil Mikl s opatřením nesouhlasí: „Není to kvůli financím, ale kvůli vzrůstající a komplikované administrativě a požadavkům na provoz, sklady a podobně. Krok by jednoznačně zlikvidoval nebo v lepším případě zkomplikoval život zejména malovinařům. Totálně by zničil to, co jsme pracně budovali dlouhé roky. Peníze lze do rozpočtu dostat jinak. A to například zvýšením odvodu do Vinařského fondu a snížením státních dotací,“ uvádí.
Jedním z mnoha dalších argumentů pro zachování nulové spotřební daně je například i délka výrobního procesu, který v případě tichého vína trvá minimálně 1,5 roku. V případě sektů jsou to nejméně dva roky. Charakter vína navíc vychází vždy ze specifických podmínek, ve kterých se pěstují hrozny. Typické moravské víno tak nemůže vzniknout jinde než na Moravě. V případě zavedení daně je potřeba počítat s tím, že Morava zmizí z vinařské mapy Evropy, tvrdí vinaři.
