Již 18. kongres pro tradiční trh Samoška probíhá v Olomouci. Více než pět set účastníků z řad obchodníků a dodavatelů v úvodu pozdravil ministr zemědělství Marian Jurečka. „Problémy tradičního trhu jsou nejen aktuální, ale i akutní,“ řekl. Zejména v malých obcích do tisíce obyvatel hrozí zavírání prodejen s potravinami. „Stát by měl obchod na venkově podporovat, ať už dotacemi, daňovými slevami nebo úpravou nevyváženého konkurenčního prostředí, ze kterého těží zahraniční obchodní řetězce,“ uvedl ministr s tím, že tento a příští rok by se měly přijmout legislativní změny na české i evropské úrovni.
Do dvě stě tisíc korun po dobu tří let, tak by mohla podle ministra zemědělství vypadat finanční podpora obchodníků v malých obcích do tisíce obyvatel. Do konce března chce tuto a další možnosti podpory navrhnout ve vládě. „Pokud nechceme venkov vylidňovat, stát by měl nastavit jasné parametry podpory. Provozování obchodu v malých obcích se stává službou pro občany, kteří mají právo nakoupit za férových podmínek,“ konstatoval Marian Jurečka. V letošním roce by se také měla na evropské úrovni přijmout legislativa, která omezí nekalé obchodní praktiky, zejména dodávání potravin do maloobchodných řetězců za podmínek nevýhodných pro dodavatele.
Bez obchodu se obec stává jen noclehárnou
Přímou finanční podporu obchodům na venkově prosazuje i Miloslav Hlavsa, ředitel družstva Konzum v Ústí nad Orlicí. „V obcích do sto obyvatel by mohla být 244 tisíc ročně, do pět set obyvatel 136 tisíc a do devět set obyvatel 27 tisíc korun,“ navrhuje. Podmínkou by mělo být, že obchodník platí všechny daně a poskytuje důstojnou mzdu svých zaměstnancům.
Situace s obchodní obslužnosti venkova je podle Miloslava Hlavsy v současnosti komplikovaná. „I malá obec by přitom měla mít obchod, jinak se stane pouhou noclehárnou. Pokud tyto prodejny zaniknou, ztratíme část tradiční české kultury,“ varoval. Jak uvedl, obchody na venkově mají největší význam hlavně pro seniory a rodiče malých dětí, je to také místo setkávání obyvatel. Podle jeho názoru by se prodejny na venkově měly stát místem denního nákupu zboží. „Na provozování obchodu se všichni dívají jako na podnikání, do kterého by se nemělo zasahovat. V obcích pod tisíc obyvatel se však toto podnikání stává spíše veřejnou službou, která si zaslouží podporu,“ myslí si.
Bez podpory se malé prodejny neobejdou
Účastníci panelové diskuse na téma obchodní obslužnosti venkova se dále shodli, že kromě státních dotací lze obchodům v malých vesnicích pomoct i dalšími způsoby, patří mezi ně nízký nebo nulový nájem za obecní prostory, finanční pomoc ze strany obce například na pořízení technologie pro elektronickou evidenci tržeb nebo na připojení k internetu, spojení obchodu se službami České pošty nebo podpora pojízdných prodejen.
Podle Stanislava Rampase, tajemníka Spolku pro obnovu venkova, z českého venkova mizejí tradiční služby nejen v podobě obchodu, ale také dopravní obslužnosti, vzdělávání dětí, zdravotních středisek nebo policejních služeben. „Co však nemizí, jsou lidé, kteří na venkově žijí a stárnou. Základní služby je potřeba znovu do tohoto prostředá vrátit. Trh vše nevyřeší,“ je přesvědčený.
Nové supermarkety se neotevírají, ale řetězce zlepšují prostředí nákupu
Vesnické prodejny si často stěžují, že je pro ně zničující narůstající počet supermarketů. Podle Zdeňka Skály, ředitele výzkumu Retail & Shopper ve společnosti GfK Czech, se v současnosti nové prodejny příliš neotevírají, řetězce se ale začínají více orientovat na zlepšení prostředí, ve kterém zákazníci nakupují. „Řetězce investují do toho, aby prostředí bylo příjemné, to znamená změnu interiéru, zrychlení obsluhy nebo větší šířku parkovacích míst. Řetězce mají tuto strategii dobře spočítanou, například Lidl jako tvrdý hráč na trhu roste meziročně o patnáct až dvacet procent, aniž by otevíral nové prodejny,“ upozornil Zdeněk Skála účastníky kongresu. Změna interiéru prodejny může být i pro obchodníky na venkově další cesta, jak přilákat zákazníky.