Konkurence na maloobchodním trhu je stále větší a ostřejší, zákazníci zase informovanější a náročnější. Roste skupina těch, kteří jsou ochotni investovat do kvalitních potravin, pro mnohé se stává důležitou informací také to, zda byly použité suroviny získány udržitelným způsobem. Pěstitelé, chovatelé, zpracovatelé, výrobci a prodejci potravin už většinou chápou, že každý musí začít u sebe. Nejlépe ale funguje koordinovaná spolupráce.
Povědomí o cílech udržitelného rozvoje OSN mají tři z deseti Čechů (konkrétně 31 %), častěji jsou to vysokoškoláci. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, který realizovala pro Asociaci společenské odpovědnosti. Ne všechny cíle udržitelného rozvoje, kterých je celkem sedmnáct, ale Češi vnímají stejně. Nejvíce a také zřejmě logicky vnímají oblasti, které se jich bezprostředně dotýkají, třeba extrémně vysoké letní teploty a s nimi související sucho, oproti loňskému roku také významně narostla důležitost a význam změny klimatu. „Pitnou vodu, zdraví a kvalitní život a právě boj se změnou klimatu považuje česká veřejnost za priority, kterým by se měla věnovat česká vláda,“ říká Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, která průzkum v tuzemsku realizuje již čtvrtým rokem.
Více než polovina (51 %) české populace už někdy slyšela pojem „udržitelný rozvoj“. Češi myslí na principy udržitelnosti při nákupech (55 %), při volbě způsobu dopravy (45 %) i při stravování (43 %). „Jedná se častěji o lidi s vysokoškolským vzděláním, v otázce stravování pak berou ohledy na udržitelný rozvoj zejména mladí lidé do 35 let,“ uvádí k průzkumu Tomáš Macků, ředitel komunikace výzkumné agentury Ipsos. Za klíčové aktéry k naplňování cílů udržitelného rozvoje považují Češi stát a vládu (77 %). Od loňského roku ale významně vzrostla důležitost zapojení byznysu a firem (z 19 % na 35 %). A právě firmy jsou ty, které jsou nejen v podpoře udržitelného rozvoje, ale i v komunikaci těchto témat směrem k zákazníkům stále aktivnější.
Zákazníci očekávají aktivitu také od firem
Zákazníci hledají autenticitu. Primárně vědí, že značka je stvořena proto, aby firma, která ji na trh dodává, vydělala peníze. Ale zároveň očekávají, že za tím vším stojí něco víc. Že značka zlepšuje život nejen pro spotřebitele, ale také se (jakkoli) podílí na dalších aktivitách pro blaho světa. A zatímco v médiích a mezi spotřebiteli rezonuje nejvíce téma plastového zamoření planety, stojí tu mnoho dalších, která si zatím v mediální bouři nezasloužila tolik pozornosti, ačkoli i laikům je jasné, že všechno je provázané. Jednou z nich jsou trvale udržitelné suroviny. Cestu k nim řeší potravinářské firmy už léta, řada z nich je zajímavou inspirací. Jde o to si něco z přírody vzít, ale také vracet zpět.
Trvale udržitelné jsou sušenky i pivo
Na jaře letošního roku představila společnost Mondelez Czech Republic nejen ambiciózní plán vyrábět v roce 2022 všechny sušenky v Evropě z pšenice pěstované s minimálním použitím pesticidů a umělých hnojiv, ale také konkrétní kroky, jak toho dosáhnout pomocí projektu Iniciativa Harmony. Ten vznikl už v roce 2008 ve Francii jako partnerská spolupráce firmy, mlynářů, pěstitelů mouky a zemědělských družstev. Zapojeno je do ní přes 1700 zemědělců, v tuzemsku, kde projekt funguje od roku 2014, se k ní přidalo 26 pěstitelů. „Jde o spolupráci v celém dodavatelském řetězci. My pracujeme s mlynáři a ti zase s pěstiteli pšenice. Jestli má projekt dobře fungovat, všechny tři složky mu především musejí věřit,“ vysvětluje základní princip corporate & government affairs manager společnosti Gabriela Bechynská. Pro firmu je pšenice klíčovou komoditou, továrna v Opavě produkuje sušenky pro celý evropský trh a Iniciativa Harmony je zásadním projektem z oblasti udržitelného zemědělství. A má to smysl. Zemědělci v projektu využívají odolné odrůdy pšenice, která například snese menší množství dusíku a méně hnojiva. A navíc zemědělci nechávají tři procenta ploch osetých pšenicí jako luční pásy, kde jsou medonosné květiny. Za to získávají od společnosti Mondelez Czech Republic finanční kompenzace. Květinové pásy pak přinášejí potravu a stanoviště hmyzu, který je důležitý v boji proti parazitům, což také snižuje potřebu používání pesticidů. „Udržitelné podnikání v potravinářském průmyslu je velmi komplexní věc a my ji postupně přibližujeme zákazníkům. O iniciativě informujeme i na obalech produktů. Jsou lidé, kteří jsou k této otázce citlivější, a ti, kteří o tom tolik nepřemýšlejí. Podíl těch prvních ale určitě roste. Je to běh na dlouho trať, ale budeme v tom pokračovat,“ ujišťuje Gabriela Bechynská.
O trvalou udržitelnost surovin se svědomitě stará také společnost Plzeňský Prazdroj. Firma nakupuje veškerý ječmen z domácích zdrojů, 65 % ječmene přímo od pěstitelů, zbytek od obchodníků garantujících původ (35 %). Nakupovat na domácí půdě je jedna věc, ale ta druhá, důležitější, spočívá v podpoře pěstitelů s jejich každodenními problémy. A ty jsou hlavně ve znamení klimatických změn, nedostatku srážek a vláhy v půdě, kvůli kterým se celková úroda pivovarnických surovin snižuje. To si firma dobře uvědomuje a investuje do programů, které mohou pomoci s řešením problémů. Loni například částkou téměř dvou milionů korun podpořila projekty a výzkumné práce Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Příkladem jsou nové odrůdy českého chmele.
Výhodou velkých firem je v hledání cest k udržitelnější budoucnosti fakt, že mohou investovat do řešení, ke kterým by se malí pěstitelé vůbec nedostali. Trvale udržitelné zemědělství, jež vyprodukuje trvale udržitelné suroviny, je ale cílem všech.
Velkou pomoc představují chytré technologie
Nedostatek orné půdy, přechemizovaná pole, půda degradovaná vodní erozí, která snižuje výnosnost plodin – to vše jsou témata, která si pozvolna nacházejí cestu i k uším české široké veřejnosti, nejen té odborné. A problém to je značný. Třeba na slabě erodovaných půdách se podle odborníků snižují hektarové výnosy o 15 až 20 %, na středně erodovaných pak o 40 až 50 % a na silně erodovaných půdách dokonce až o 75 %. Hledá se cesta, jak z toho ven.
Viktorie Tenzerová, analytička a zakladatelka neziskové organizace Na mysli, vidí budoucnost pro trvale udržitelné české zemědělství v několika úrovních. Tou první je masivnější využití moderních technologií a inovativních postupů, tzv. smart farming, které zemědělcům umožňují lépe řídit zvyšování výnosů, snižování nákladů a zlepšení efektivity pěstovaných plodin. „Díky rozšiřujícím se technologiím IoT, tedy internetu věcí, je to dnes už možné. Pomocí čidel lze řešit problematiku závlahy na polích, jiná čidla zemědělcům pomáhají optimalizovat dodávání živin do půd, podobně pak fungují také čidla na aktivitu hmyzu,“ přibližuje analytička. Ve výsledku tak chytrá elekronika šetří dvakrát – přírodu díky nižší intenzitě dávkování hnojiv a pesticidů i farmářovu kapsu.
Konvenční zemědělství ale s půdou zrovna ideálně nepracuje, jede se podle tabulek, kalendáře a plánů. „Dnešní agronom je vlastní půdě velmi často vzdálen,“ krčí rameny analytička. Právě šetrný přístup je ale podle ní jednou z cest, jak v budoucnu dokázat rentabilně pěstovat plodiny a přitom nezatěžovat životní prostředí víc, než je nezbytně nutné. Osvětu v zemědělském sektoru by podle ní měl podpořit stát i firmy, které technologie IoT, ale také související infrastrukturu, jako je dobré připojení s neomezenými daty, nabízejí. Další z úrovní, se kterou je třeba intenzivně pracovat, je nerovnováha plodin. „Zemědělci dnes pěstují to, co je výnosné, což je logické, nicméně krátkozraké,“ vysvětluje Viktorie Tenzerová. Podle ní existuje řada plodin, které jsou pro pěstování „udržitelnější“ a mají dobrý výnos i výkupní cenu. V poslední době se hovoří třeba o amarantu a dalších plodinách, ale i tady často chybí českým zemědělcům rozhled a možnosti. Důrazně by se také mělo hledět na systém přímých plateb, které dnes dostávají na obdělávanou plochu bez ohledu na způsob hospodaření.
Maloobchod nezůstává stranou
Náročného zákazníka vnímá intenzivně i retail, který je neoddiskutovatelným článkem celého řetězce. Právě on totiž nakonec nabídne to „správné“ zboží spotřebiteli. A bude to také on, kdo si i do budoucna bude muset nabízenou kvalitu, a to i tu udržitelnou, obhájit. Intenzivněji to řeší ti obchodníci, kteří nabízejí zákazníkům zboží pod privátní značkou. Ta může být do budoucna, zvláště zaručí-li původ v trvale udržitelných surovinách, pro mnoho zákazníků silným impulzem pro jejich koupi a pro řetězec výrazným prvkem v budování loajality.
Čelem se k tomu postavila například společnost Lidl Česká republika. Letos definovala nové cíle pro složení svých výrobků a pro nákup surovin do výrobků privátních značek. Zásady udržitelného nákupu se týkají celé řady surovin, na konci příštího roku chce retailer například prodávat většinu produktů z ryb, korýšů a měkkýšů z divokého lovu s certifikátem MSC (Marine Stewardship Council). Postupně bude pracovat na tom, aby výrobky privátních značek neobsahovaly vejce z klecových chovů, v případě masa zase podporuje u svého dodavatele třeba používání homeopatické léčby, pokud je na trhu dostupná její účinná forma. Dodavatelé se písemně zavazují k dodržování etického kodexu a firma pravidelně provádí u svých dodavatelů privátních značek audity, které podle tiskové mluvčí Zuzany Holé jdou nad rámec legislativních požadavků. Se svými dodavateli ovoce a zeleniny Lidl úzce spolupracuje v rámci systému včasného varování pro případ zjištění zvýšených hodnot pesticidů a kontaminantů. „Laboratorní zprávy s prokázanými rezidui účinné látky nad jednu třetinu zákonem stanovené maximální hranice jsou bezplatně poskytovány zodpovědným pěstitelům a dodavatelům. Díky tomu mohou dodavatelé zasáhnout včas a zabránit problému ještě před tím, než vznikne,“ přibližuje spolupráci tisková mluvčí.
Důležitost spolupráce s dodavateli potvrzuje také cesta Tesco Stores ČR. Všechno zboží, z dovozu i to tuzemské, musí mít už více než 10 let mezinárodně uznávaný certifikát GlobalGAP. Ten určuje standardy pro správnou zemědělskou praxi a zahrnuje i bezpečnost potravin, ochranu práce, zvířat a životního prostředí. „To nám zaručuje, že jsou používány pouze povolené prostředky a že jsou dodržovány veškeré bezpečné postupy při pěstování,“ vysvětluje Ján Kondáš, head of communications společnosti Tesco Stores ČR. Dodavatelé mohou také vzájemně sdílet názory, znalosti a ověřené postupy v rámci udržitelnosti prostřednictvím platformy Supplier Network. Firma také každý měsíc pro kontrolu testuje vybrané produkty na rezidua pesticidů a podle Jana Kondáše jsou hluboko pod limity stanovené zákonem. „S lokálním pěstitelem rajčat teď připravujeme novou řadu výrobků, které jsou pěstované bez pesticidů. Do budoucna by se měla řada rozšířit i na další produkty. Řada bude označena speciální etiketou Pěstováno bez pesticidů, aby to bylo dostatečně viditelné a zákazník se mohl i na základě této informace rozhodnout,“ dodává Ján Kondáš.
Udržitelnou cestou mohou jít kakao, rýže i káva
Milovníky čokolády zřejmě nepřekvapí, že téma kakaa coby udržitelné suroviny řeší potravinářští lídři už poměrně dlouho. Společnosti Nestlé nebo Mars mají už řadu let zpracovanou strategii trvale udržitelných surovin v oblastech, které pro své výrobky nejvíce využívají. A u obou firem je to právě kakao. Nejde jen o surovinu jako takovou, součástí udržitelných cílů je také péče o rozvoj farmářské komunity, potírání dětské práce a zároveň pomoc farmářům s efektivitou pěstování tak, aby netrpěla půda. Vše souvisí se vším. Firmy se pozvolna starají nejen primárně „samy o sebe a o svůj byznys“, ale také o to, jak vypadá situace v jejich dodavatelském řetězci, a to i v tom rozšířeném. „Zodpovědné a udržitelné zásobování je v rámci našich cílů ohledně udržitelnosti klíčové a zároveň je to i oblast, kde můžeme nejvíce materiálně přispět k udržitelnosti, ať už ve vztahu k životnímu prostředí nebo společnosti,“ popisuje Zuzana Lošáková, ředitelka korporátní komunikace pro centrální Evropu společnosti Mars Česká republika.
Konkrétní kroky závisí na typu surovin a komunitách, které je pěstují. Strategie Kakao pro nadcházející generace třeba počítá s tím, že do roku 2025 bude mít firma 100 % kakaa z udržitelných zdrojů a bude u něj moci sledovat jeho původ. Společnost aktivně pomáhá farmářům se zlepšováním produktivity, diverzifikace jejich příjmů, věnuje se výzkumu kakaa, investuje i do ochrany lesů, emancipace žen a ochrany dětí v pěstitelských komunitách. Investice proudí i do tréninkových programů, jako je např. Cocoa Doctors, kdy místní specialisté poskytují poradenství více než 120 tisícům farmářů přímo tam, kde žijí a pěstují plodiny. „Podporujeme i zájem mladých lidí o toto živobytí speciálními studijními plány na odborných školách,“ říká Zuzana Lošáková.
Nestlé pracuje globálně na udržitelném plánu pro kakao už od roku 2009. Kakaový plán zahrnuje projekty osvěty a školení, které pomáhají farmářům zvýšit výnosy i odolnost rostlin, dosáhnout lepší kvality a tím i výhodnější prodejní ceny. „Školením prošly už desetitisíce farmářů. Pěstitelům kávy dodáváme vysoce odolné a výnosné sazenice kávovníků,“ přibližuje Robert Kičina, corporate communication manager společnosti Nestlé Česko. Do roku 2020 má firma v plánu distribuovat jich 220 milionů. Další cíl, který si firma určila pro rok 2020, je 70% podíl kávy ze zodpovědných zdrojů v portfoliu značky Nescafé, přičemž surovin z odpovědných zdrojů je už více než polovina (55 %). A stále je co zlepšovat. Kromě vzdělávání farmářů se firma zaměřuje také na budování škol.
Roste produktivita a klesá spotřeba vody a hnojiv
Společnost Mars má v hledáčku udržitelnosti deset klíčových surovin, které tvoří okolo 80 % společenských a environmentálních výzev. Patří sem třeba rýže, ryby, hovězí maso, sója nebo mléko. „Strávili jsme rok vývojem nových transformačních strategií zásobování pro každou surovinu, díky kterým se budeme moci postavit výzvě udržitelnosti, ať už se jedná o emise skleníkových plynů, nedostatek vody, využívání půdy, lidská práva nebo příjmy, a zároveň nám umožní zvýšit bezpečnost zásobování a zachovat konkurenceschopný dodavatelský řetězec,“ deklaruje Zuzana Lošáková. A na příkladu rýže vysvětluje, jak opatření vypadá v praxi. Mars je členem platformy Sustainable Rice Platform (SRP), v rámci které se zavázal k 100% odběru rýže od farmářů, kteří pracují v souladu s platformou SRP. Předně se investuje do vědeckého výzkumu za účelem zvýšit produktivitu plodiny a zároveň snížit spotřebu vody a hnojiv. „Už dnes jsme na čísle devadesát sedm procent,“ říká Zuzana Lošťáková.
Platforma SRP cílí na redukci dopadů produkce rýže na životní prostředí a zároveň na pomoc lidem, aby mohli prospívat. Aby toho mohli dosáhnout, investovali do vědeckého výzkumu za účelem zvýšení produktivity plodiny a zároveň snížení spotřeby vody a hnojiv. „Partnerské neziskové organizace pracovaly s farmáři a vytvořily programy pro klíčové oblasti, jako je finanční gramotnost, aby se zvýšily jejich příjmy, hospodaření s půdou a spotřeba vody nebo povědomí o volné přírodě a ochraně ohrožených druhů,“ přibližuje program Zuzana Lošáková. A má také konkrétní výsledky, kdy Mars pomáhal se zaváděním těchto praktik u amerických farmářů. Totéž nyní dělá ve Španělsku i u téměř pěti tisíc pěstitelů rýže v Asii. Všichni z nich zaznamenali aspoň 30% snížení spotřeby vody. To jsou velmi dobrá čísla, na produkci rýže totiž v současnosti připadá až 40 % světové zavlažovací vody. I další data ukazují, že spolupráce a pomoc dávají smysl. Pákistánští farmáři vykázali 32% nárůst příjmů a 17% nárůst výnosu, zatímco američtí farmáři zaznamenali 20% snížení spotřeby hnojiv a až 50% snížení spotřeby vody.
Názory odborníků:
„Klíčová je spolupráce v celém dodavatelském řetězci.“
U nás se pšenice podle přesně specifikovaných zásad pěstuje už pět let. Situace v každé zemi je přitom poměrně specifická. Zatímco ve Francii pracujeme s větším počtem farmářů, kteří obdělávají menší pole, v Česku máme relativně nízký počet dodavatelů, často zemědělských družstev, zato ale s velmi velkými osevními plochami. Iniciativa Harmony je specifická v tom, že to není statický projekt, ale něco, co se rozvíjí podle potřeb a situace zemědělství v té které zemi.
Gabriela Bechynská, corporate & government affairs manager, Mondelez Czech Republic
„Pomoci mohou i chytré technologie.“
Smart farming, inovace a nové technologie IoT, tedy internetu věcí, umožňují v zemědělství lépe řídit zvyšování výnosů, snižování nákladů a zlepšení celkové efektivity pěstovaných surovin. Chytrá elekronika šetří nadvakrát – přírodu díky nižší intenzitě dávkování hnojiv a pesticidů a také farmářovu kapsu.
Viktorie Tenzerová, analytička, nezisková organizace Na mysli
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 9/2019.
